Phlox paniculata L. je 60 – 100 cm vysoká, bohatě kvetoucí trvalka, jejíž květy jsou světle červené nebo bílé. Kvete od konce června do září. Ze základního druhu byly vypěstovány četné zahradní variety, které se liší vzrůstem, bohatstvím, velikostí i barvou květů, raností a výškou. Jsou sice skromné a otužilé, ale nejlépe se jim daří v podhůří a v hlinité půdě s dostatkem vápna.
Rozmnožují se vrcholovými řízky v květnu až červnu nebo z narychlených rostlin v lednu nebo kořenovými …
Nízké až polovysoké trvalky rozmanitého vzhledu. Květy jsou nejčastěji žluté. Nízké druhy vysazujeme na skalky a na svahy, vyšší do snížených rabat. Množí se semenem na jaře nebo v létě, řízky a dělením. Daří se na vápenatých sušších půdách na výsluní.
Oenothera missouriensis SIMS. Plazivá, 10 cm vysoká trvalka, která je domovem v Severní Americe. Kvete po celé léto od července do října. Květy jsou velké, sírově žluté. Je vhodná na skalky (obr. 209).…
Zcela nenáročné rostliny, pěkně se vyjímající ve skalkách nebo květinových zídkách, kde se i samy vysemeňují. Rostou dobře v lehké, teplé půdě. Množí se semenem na podzim. Lze je množit i řízky z jara.
Linaria cymbalaria L. je asi 10 cm vysoká, plazivá, s dlouhými osami a drobnými světle fialovými, bílými nebo růžovými kvítky. Hodí se výborně na vlhčí, polostinná místa skalek nebo květinových zídek, které v brzku úplně pokryje, ba dokonce někdy potlačí i jiné jemnější druhy. Kvete od …
Nízké šedě plstnaté horské rostliny s drobnými kvítky v úborech. Jednotlivé kvítky jsou hustě podepřeny bělavě plstnatými listeny. Hodí se k osazování skalek, kamenitých svahů a suchých zídek.
Leontopodium alpinum CASS. (obr. 208) pochází z evropských i asijských hor, na Slovensku ji najdeme planě rostoucí např. v Bielských Tatrách. Tvoří 10 – 15 cm vysoké trsy. Celá rostlina je stříbrobíle plstnatá. Kvete v červenci až srpnu. Aby v kultuře zůstala nízká a hlavně hustě plstnatá, musíme ji pěstovat v chudé, …
Chrysanthemum leucanthemum var. maximum RAM. je původem z Pyrenejí, kde roste na horských slunných loukách. Je podobná naší luční kopretině, 50 – 60 cm vysoká, má však květy daleko větší (obr. 207) a kvete později, tj. v červenci až srpnu. Křížením bylo vypěstováno mnoho variet, některé i plnokvěté („Česká píseň“), zvlášť cenné pro řez. Množí se plody a dělením. Žádá výsluní, dobrou hlinitou půdu obsahující dostatek vápna. Plnokvěté množíme řízky, které velmi dobře zakořeňují, a dělením. Používáme jich na záhony, …
Jsou to nízké trvalky ronící mléko. Květy sestavené v úborech jsou žluté až červenavé, vesměs jazykovité. Jsou rozšířeny téměř po celém světě. Hodí se hlavně pro suché kamenité svahy a skalky, kde málokterá rostlina dobře roste. Hodně odnožují, takže v lepší půdě se stávají obtížným plevelem. Množí se dělením a plody.
Hieracium aurantiacum L. je až 50 cm vysoký, tmavě oranžový; kvete od července do září.
Hieracium villosum L. je horský vápnomilný skalní druh domovem i u nás v Karpatech. …
Má listy většinou čárkovité, květy drobné, četné, obyčejně v latách. Miluje lehčí písčitou půdu s dostatkem vápna a výsluní. Množí se semenem, plnokvěté odrůdy roubováním. Vyšší druhy se hodí jako solitéry i ve skupinách na záhony, k řezu a pro vazbu. Nízké jsou vděčné na skalkách.
Gypsophila paniculata L. je původem ze Středozemí, u nás někdy zdomácňuje. Je až 100 cm vyoská, sivá; bílé květy rozkvétají v červnu, červenci až do září. Plnokvěté variety se množí řízky nebo roubováním na …
Jedna z nejotužilejších a nejvděčnějších trvalek, polovysoká, s velkými úbory nejčastěji červenými až žlutočervenými. Původem ze Severní Ameriky. Vyžaduje výživnou propustnou sušší půdu a výsluní. Snadno se množí výsevem v květnu až červnu do volné půdy nebo dělením z jara. Vysazuje se na záhony a hodí se k řezu. Na zimu se doporučuje přikrývka z chvoje.
Gaillardia grandiflora hort. je až 90 cm vysoká s velkými úbory červených, oranžových i několikabarevných květů. Kvete od června do zámrazu.…
Trvalky podobné astrám, od nichž se liší úzkými až nitkovitými obvodovými jazykovitými květy, sestavenými ve dvou i více řadách. Pocházejí převážně ze Severní Ameriky. Jsou zcela nenáročné, rostou v každé lepší zahradní půdě a daří se jak na výsluní, tak i v polostínu. Množí se dělením trsů nebo semenem. Používá se jich na záhony a do skupin. Květy jsou trvanlivé, a proto mají význam i pro řez. Nízké se hodí na výsadbu skalek.
Erigeron speciosus DC. (obr. 206) pochází ze …
Většinou vysoké trvalky s peřenoklanými, ostře zubatými, na rubu bíle plstnatými listy. Květné úbory, modré nebo bílé, skládají kulovité strbouly. Žádají výsluní a nepříliš těžkou půdu s dostatkem vápna. Daří se i v nejsušší půdě. Množí se většinou semenem, v řídkých případech dělením trsů a kořenovými řízky. Výborně se hodí do skupin mezi keře, na záhony, na kamenité svahy, na skupiny do parků, na větší výsadby a k řezu. Květy se mohou sušit, barvit a v zimě se jich používá …