Poslední týden v březnu vysejeme 75 g semene na záhon o výměře 50 až 60 m2. Na této ploše je ponecháme do poloviny června, do doby rozkvětu, řezu a prodeje. V druhé polovině června se plocha uvolní pro výsadbu jiné kultury.
CHRYSANTÉMY DROBNOKVĚTÉ (CHRYSANTHEMUM INDICUM L.)
1. Uchování 150 matečních rostlin od listopadu do konce března ve skleníku se snímatelnými okny nebo sedlovém pařeništi na ploše 3 – 4,5 m2.
2. Řízkování začátkem dubnaHHHH; k vypěstování 1000 prodejných řízků potřebujeme 1500 řízků a 4,5 m2 pařeništní plochy 1 měsíc.
3. Sázení zakořenělých řízků do hrnků – potřebujeme 1150 hrnků průměru 8 a 9 cm, potřeba pařenišť je 9 – 11 m2 po dobu 1 měsíce.
4. Výsadba rostlin na záhony koncem května nebo začátkem června. Sázíme 1080 rostlin na plochu 330 – 350 m2, kde chryzantémy zůstanou 3 ½ měsíce.
5. Sázení vzrostlých rostlin do hrnků velikosti 13 – 14 cm. Umístění 1000 rostlin ve skleníku se snímatelnými okny nebo sedlovém pařeništi vyžaduje plochu 85 – 90 m2 po dobu 6 – 7 týdnů, do konce října.
CYCLAMEN L. – BRAMBOŘÍK
1. Výsev v říjnu až začátkem listopadu, 1200 semen; 5 – 7 výsevních misek zaujímá 0,6 – 0,8 m2 v poloteplém skleníku po 2 měsíce.
2. První přepichování asi začátkem ledna do 10 – 12 truhlíků, umístí se po 2 měsíce na ploše 2 – 2,5 m2 v poloteplém skleníku.
3. Druhé přepichování asi v druhé polovině března, buď do truhlíků, nebo do hrnků průměru 6 – 7 cm. Je zapotřebí 1150 hrnků nebo 23 – 26 truhlíků a 5 – 6 m2 plochy v poloteplém skleníku po dobu 1 až 1 ½ měsíce.
4. První přesazení do hrnků průměru 8 cm (400 ks) a 9 cm (700 ks) v druhé polovině dubna. Zapustí se do pařeniště na 16 – 18 m2 po dobu 6 – 7 týdnů.
5. Druhé přesazení do hrnků průměru 10 cm (390 ks) a 11 cm (730 ks). Přesadíme začátkem června a umístíme v pařeništi na 2 měsíce na ploše 30 až 33 m2; po rozestavení činí plocha 40 –
42 m2 po dobu 6 týdnů.
6. Třetí přesazení koncem srpna nebo začátkem září do hrnků průměru 12 cm (380 ks) a 13 cm (730 ks). Hrnky se zapouštějí do pařeniště na 70 m2 na dobu 1 ½ až 2 měsíce.
7. Koncem září nebo v říjnu se přenášejí do poloteplých skleníků a rozestaví na ploše až 80 m2.
8. V říjnu a listopadu začíná prodej, takže se plocha postupně zmenšuje na 40 m2, 30 m2, až nám zůstává zbytek rostlin, které se opozdily v růstu nebo nakvétají špatně, a použije se jich tedy k řezu květů; do té doby však zabírají určitou plochu. V říjnu také vybíráme mateční rostliny, které rozestavíme řídce, asi 5 – 6 na 1 m2
* * *
Tento složitý a různě rychlý pohyb květin působí obtíže při plánování využití ploch. Plán musí být sestaven tak, aby jednotlivé kultury na sebe navazovaly, aby se doplňovaly v požadavcích na plochu i potřebu pracovních sil. Při pěstování květin k prodeji i na semeno volíme vždy tolik druhů a takové, abychom omezili vytváření pracovních špiček (obr. 239).
Máme-li správně a důkladně využít zasklených ploch, musíme na základě přibližné spotřeby sestavit plán produkce hotových rostlin měsíčně. Současně s tím stanovíme plochu potřebnou každému druhu. K sestavení plánu je třeba vědět, za jakých podmínek pěstujeme a jak různých zařízení plochy využíváme.
V květinářství máme rozmanité typy staveb, přenosné i pevné, vytápěné uměle, biologicky nebo pouze sluneční energií, tzv. studené. Květiny pěstujeme ve sklenících, pařeništních i venku na záhonech. Záleží nám na tom, abychom jich využívali co nejvíce, skleníků pokud možno celý rok, pařenišť od časného jara do pozdního podzimu, aspoň 8 měsíců nebo dokonce někdy i přes zimu. Stejně musíme pamatovat i na včasné a správné střídání květin na pozemcích.