Milujeme zahradu » Zeminy

Hnojovatka

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:31:21 +0000

Hnojovatka je velmi živná zemina, vzniklá po úplném rozkladu chlévské mrvy. Je kyprá, tmavá a používá se jí jako příměsi na doplnění živin ve směsích zemin. Vhodná je zejména pro ty rostliny, které vyžadují půdy zvláště bohaté (Pelargonium) a pro ty, které nesnášejí přímé přihnojování.…

Morovka

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:31:04 +0000

Morovku (slatinku) získáme v okolí rašelinišť a mokřadních luk. Je to zemina tmavé barvy, jemná a z používaných zemin nejkyselejší (pH 3,5 – 4). Před použitím necháváme morovku rok až dva roky důkladně okysličit, čímž se její přirozená kyselost sníží. Používá se jí pro rostliny vyžadující kyselejší reakci a je nezbytná pro pěstování hortensií.…

Pařeništní zemina

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:30:51 +0000

Pařeništní zemina vzniká z chlévské mrvy a z přimíšené zeminy, které bylo použito v pařeništi. Zakládáme-li nová pařeniště, používáme dobré záhonové ornice nebo kompostní zeminy jako zeminy výchozí, z níž se časem vytváří pařeništní zemina. Při vyvážení země z pařeniště slupujeme totiž zároveň vrchní vrstvu založené mrvy asi 3 cm silnou a přimícháváme ji k pařeništní zemině. Spodní vrstvu mrvy s přimíšením pařeništní zeminy skladujeme odděleně a po jednom roce ji nazýváme mladou pařeništní zeminou. Tímto způsobem se zdravotní …

Rašelina

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:30:37 +0000

Rašelina je při pěstování květin nepostradatelná. Získáváme ji z rašelinišť. Do závodů se dováží buď volně ložená, nebo v balících. Její kvalitu posuzujeme podle délky vlákna a v obchodě ji rozlišujeme na rašelinu hrubou nebo rašelinnou drť. Používáme jí k různým účelům, např. jako podkladové vrstvy na skleníkových záhonech k udržování vlhkosti. Tvoří součást množárenské vrstvy, používá se jí při rychlení hlíz. Je humusotvornou součástí všech směsí. Je výborným izolačním a balicím materiálem. Podle obsahu vody bývá barvy hnědé …

Vřesovka

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:30:15 +0000

Vřesovka je lehká písčitá zemina, často světlejší barvy, reakce kyselé. Získáváme ji na vřesovištích, kde sloupáváme vrstvy asi 6 – 8 cm silné. K odběru vřesovky je třeba svolení lesní správy a je třeba dbát o to, abychom neznehodnocovali lesní půdu. Připravujeme ji v hromadách, kde se ukončí rozklad kořenů a zbytků vřesu (za 3 – 4 roky). Postačí jednou za rok důkladné přeházení a péče o její vlhkost. Je příměsí pro kultury vyžadující kyselejší reakci a nepřidává se obvykle …

Drnovka

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:29:59 +0000

Drnovka vzniká rozkladem drnů, které získáváme na sladkých loukách, a ukládáme je do hromad podobně jako kompost, trávou k sobě. Připravujeme ji v létě. Při zakládání můžeme přidávat chlévskou mrvu. Asi po půl roce ji překopeme a přehazujeme. Je to zemina těžká, má strukturu drobtovitou, je tmavá a má charakteristickou zemitou vůni, velkou vodní kapacitu a velkou sorpční schopnost. Je častou příměsí pro kultury žádající těžší zeminy. Její zrání trvá nejméně 3 roky.…

Listovka

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:29:43 +0000

Listovka vzniká rozkladem listí stromů a keřů buď na hromadách, nebo při zakládání pařenišť listem. Je to zemina lehká, kyprá, ale poměrně chudá na živiny. Mladá listovka bývá kyselá, teprve po 2 – 3 letech je její reakce neutrální. Samostatný druh listovky je tzv. bukovka, která vzniká z bukového listí. Listí získáme v parku, zahradách a někdy z listnatých lesů, při čemž však dbáme o to, abychom nepoškodili přirozený vznik půdy v lesním porostu. Během zrání musíme listovku často přehazovat. …

Komposty

admin — Sun, 23 Sep 2012 08:29:25 +0000

Kompostní zemina vzniká v kompostech, které se zakládají nejčastěji z organických zbytků, tj. ze zbytků rostlin, z chlévské mrvy apod. Vrstvíme je na hromady asi 2,5 m široké a asi 150 cm vysoké, které mají v průřezu tvar lichoběžníka (obr. 17). Vrstvy organických zbytků, po případě chlévské mrvy, se střídají s vrstvami půdy, a to tak, že půda tvoří dno a vršek kompostu. Důležité je řádné ošetřování kompostů, zejména přehazování, odplevelování a udržování vlhkosti. Při přehazování postupujeme tak, aby vrchní …