Tento velmi bohatý rod orchidejí pochází z velmi rozmanitých oblastí s různou teplotou i nadmořskou výškou. Většina druhů roste terestricky ve skalních trhlinách nebo na půdě, kde tvoří celé polštáře. Postrádají nadzemní i podzemní resevní orgány.
Jednotlivé druhy kvetou v různou roční dobu, takže vhodným výběrem můžeme mít řezané květy po celý rok. Přesazujeme je vždy až po odkvětu a teprve tehdy, když zemina je hodně zetlelá a málo porosní. K sázení užíváme půdní směsi tvořené polovinou osladiče nebo vláknité rašeliny, čtvrtinou drnovky nebo listovky a čtvrtinou Sphagnum. Přidáme suchý kravinec, dřevěné uhlí a malé množství hrubého písku.
Za vegetace a v létě vyžadují stejnoměrnou půdní vlhkost a častý postřik (opatrně za prudkého slunce a chladného počasí). Poskytneme jim hodně slunce a pravidelně přihnojujeme zředěným kravincem. Nemají výraznou dobu klidu jako ostatní orchideje, nýbrž pouze po odkvětu ustávají v růstu. V tu dobu udržujeme značně vlhký vzduch, opatrně zaléváme, ale silně větráme a snížíme teplotu na 10 – 8 °C, podle nároků druhů. Nesnášejí průvan a kolísání teploty.
Paphiopedilum insignie PFITZ. (obr. 116) roste v Himálaji na skalách v mechu. Kvete tehdy, když rostlina vytvoří 5 – 6 listů, které jsou široce čárkovité, až 20 cm dlouhé. Jednotlivé květy sedí na nízkém stvolu, jsou žlutozelené, s hnědou nervaturou, velkými hnědými skvrnami a na špičce bílé. Po odkvětu omezíme zálivku na nejmenší míru a umístíme rostlinu v chladnu. Pěstuje se ve studeném skleníku. Velmi rozšířená, vhodná k řezu, rozkvétá v říjnu až březnu.
Paphiopedilum villosum PFITZ. je domovem v Burmě, kde roste do výše asi1500 m nad mořem. Květní stvol je vyšší a listy jsou delší než u P. insignie. Květy rozkvétají od listopadu do května. Jsou zvlněné, hnědožluté se světlým žilkováním. Pěstuje se ve skleníku při teplotě poněkud vyšší, a to až 16 °C.
Paphiopedilum lawrenceanum PFITZ. (obr. 117) pochází ze severního Bornea. Rostliny mají nejvýše 4 protáhlé, na líci bělozeleně skvrnité listy. Velké květy na stvolu asi 30 cm vysokém jsou světle zelené, s bílou a červeně pruhovanou pavézou, s petaly hnědě zbarvenými a pokrytými tmavými bradavičkami. Pysk je rovněž hnědočerveně zbarven, je výborná k řezu. Rozkvétá v březnu až červenci. Pěstuje se v temperovaném skleníku, po odkvětu se sníží zálivka, aby v rostlinách proběhlo aspoň krátké období relativního vegetačního klidu.