Při řešení vnitřního prostoru je nutné zvolit správný poměr mezi stoly, které určují množství rostlin, a mezi pěšinami. V úzkých sklenících je pouze pěšina střední a 2 postranní stoly (obr. 6 a 7), v širších jsou pěšiny dvě (obr. 8), dva stoly postranní a jeden stůl střední, který bývá obyčejně dvojnásobně širší než stoly postranní. Výška stolů nemá přesahovat 90 cm, šířka 150 cm. Šířka pěšiny se řídí světlostí dveří a bývá obyčejně 80 – 90 cm (obr. 9). Stoly se pokrývají pálenými dlaždicemi nebo bývají z dřevěných latí – roštové; ty však brzy hnijí a musí se nahrazovat. Skleníkové police (obr. 10) se umisťují pod hřeben, aby nepřekážely při práci, byly dostupné a rostliny na nich mohly být dobře ošetřovány. Nejvýhodnějším materiálem pro zhotovení polic je páskové železo – úhlové, do něhož se vloží skleněné desky. Takové police jsou čisté, nestíní a nejsou zdrojem infekce.
Ve sklenících nejlépe vyhovují tvrdé betonové cesty nebo cesty vydlážděné cihlami a vyspárované cementem. Mají mít mírný spád a odpad, aby se daly omývat. Jejich kropením a poléváním můžeme též regulovat vzdušnou vlhkost. Špatně udržované cesty jsou příčinou infekcí a chorob.