K úspěšnému rychlení okrasných rostlin je nutno většině rostlin zkracovat vegetační dobu, a to hlavně rostlinám k ranému rychlení, tedy především k vánocům. Vegetační dobu zkracujeme hlavně u cibulovin nebo dřevin, které dlouho vegetují.
U cibulovin – hyacintů, tulipánů a narcisů – bylo vyzkoušeno již několik metod. Holanďané původně odesílali cibule uvedených květin, zvláště hyacintů, poslední rok před rychlením k dopěstování do jižní Francie. Následkem vhodnějších klimatických poměrů – vysoké teploty a sucho – vyzrály cibule lépe a dříve nežli ve vlhkém klimatu holandském, a byly tedy pro časné rychlení vhodnější.
Poněvadž tento způsob pro vysoké náklady na dopravu nevyhovoval, zkoušeli Holanďané zkracovat dobu vegetace umělým vyhříváním záhonů s cibulovinami. Na záhony byla do příslušné hloubky zavedena síť potrubí vyhřívaného teplou vodou. V době vyzrávání cibulí byly záhony vyhřívány, a tím vegetační doba zkrácena a docíleno kvalitnější vyzrání. Avšak i od tohoto způsobu se pro vysoké náklady upouští.
V současné době se urychluje vyzrávání hyacintových cibulí tak, že již 20. června je vyjímáme z půdy. Dřívější sklizeň nelze doporučit, poněvadž cibule nejsou ještě náležitě vyvinuty. Vyjmuté cibule uměle dozrávají ve skladech tak, že v prvých desíti dnech se zde udržuje teplota 20 – 22 °C, aby přivykly vyšší teplotě. Pak zvyšujeme teplotu až na 30 °C a ponecháváme ji působit asi pět týdnů. V té době se v cibuli mají náležitě vyvinout květní poupata. Po údobí vysokých teplot snížíme teplotu až na 13 °C. V této teplotě rostliny udržujeme až do výsadby do hrnků, tj. do poloviny září.
Stejně dobře se uvádějí cibule hyacintů do vegetačního klidu tak, že se nad záhony staví provisorní skleníky se snímatelnými okny. Chceme-li, aby cibule zatáhly, pokryjeme konstrukci okny a ustaneme se zálivkou. V suchém a teplém prostředí dochází pak k rychlejšímu vyzrávání.
Tulipány uvádíme do vegetačního klidu obdobným způsobem. Nejčastěji se vyjímají z půdy již kolem 12. června a skladují se při teplotě 22 °C. V této teplotě zůstávají dotud, až se vytvoří v cibuli úplné květní poupě, načež teplotu snížíme až na 9 °C. Tuto nízkou teplotu udržujeme až do doby, kdy venkovní půda má stejnou teplotu, což bývá obvykle v září. Pak je vysazujeme.
Narcisy není nutno takto připravovat, neboť mají květy v cibulích vyvinuty již v květnu. Uskladňujeme je tedy po vyjmutí a oschnutí hned v teplotě 9 °C tak jako u tulipánů.
Uvádění do vegetačního klidu přichází také někdy v úvahu při raném rychlení šeříků nebo i hortensií. Zde obvykle začínáme omezováním zálivky. Nepomůže-li to, pak šeříky dobýváme s kořenovými baly, i když jsou ještě olistěné, hustě je zakládáme nebo je vrstvíme na hromadu a přikrýváme rohožemi, pod nimiž list poměrně rychle opadne a dřevo i puepny vyzrají.
Hortensie uvedeme do klidu hlavně omezením závlahy. Jsou-li v pařeništích, klademe na ně okna a nezaléváme. Jsou-li na volném záhoně, přeneseme je do skleníku nebo do vhodné suché místnosti a rovněž silně omezíme zálivku.