Pěstuje se v menší míře jako rostlina většinou převislá, ampulovitá; hodí se na okraje květinových stolků. Má vstřícné, přisedlé nebo kratičce řapíkaté listy a dlouze trubkovité květy. Osy jsou polozdřevnatělé nebo zdřevnatělé, kvete většinou oranžově až červeně od podzimu do jara. Jako visutá dekorační rostlina se pěstuje v širších hrnkách nebo v košíčkách.
Rozmnožuje se hlavně vrcholovými řízky v teplé množárně, nejlépe v březnu až dubnu. Po zakořenění je sázíme po 8 – 10 kusech do mělkých širokých hrnků nebo košíčků vyložených rašeliníkem, které stavíme na poličky nebo zavěšujeme přímo na skleníkovou konstrukci.
Zeminu vyžaduje lehkou, nejlépe složenou z listovky, slatinky a rašeliny s pískem. Starším rostlinám dáváme místo slatinky hruběji prosetou pařeništní zeminu. Za růstu je udržujeme při teplotě 20 – 24 °C a při lehkém zastínění, kdežto v zimě žádají plné osvětlení a spokojí se s teplotou 10 – 14 °C. Dobře pěstované za vegetace tekutě přihnojované rostliny vytvářejí až 2 m dlouhé výhony, které u bylinných druhů brzy olysají, takže se musí každý rok z jara zmlazovat. Chceme-li získat z dlouhých výhonů více mladých rostlin, odřezáváme je celé, klademe je vodorovně na množárnu do mělké rýžky, zakrýváme osu slabě pískem a ponecháváme celé listy uvolněny. V paždí každé dvojice listů vyroste nová, samostatně zakořeněná osa, jež po rozstříhání a vsazení do hrnků se pěstuje stejně jako vrcholový řízkovanec.
C. hirta KL. et HANST., která je nejběžnějším tržním druhem, vyniká malým, rezivě plstnatým listem a ojediněle stojícími, až 8 cm dlouhými, trubkovitými, rumělkově červenými květy, které jsou uvnitř žluté a z vnějšku vlnaté. C. hirta var. gloriosa hort. má kompaktnější vzrůst a bohatší květ; je to nejrozšířenější tržní druh.
C. magnifica KL. et HANST. má osy zdřevnatělé, listy větší, vejčitě zašpičatělé, 6 – 8 cm dlouhé, červenohnědě plstnaté. Vytváří visuté, bohatě větvené keříky s krvavě červenými, řídce vlnatými květy.