Od rodu Philodendron, s nímž se často nesprávně zaměňuje, se liší hlavně tím, že má na normálních dospělých listech v čepeli oválné otvory, kdežto Philodendron je bez čepelních otvorů. Je to krásná pokojová rostlina, přezimuje při teplotě nejméně 10 °C a snáší dobře sušší ovzduší pokojů. Nejlépe se množí rozřezáváním kmínků starších přerostlých rostlin na délku článků, řezné plochy se zasypou práškem z dřevěného uhlí a pokládají se vodorovně do truhlíčků nebo množárenských záhonů asi 1 cm pod povrch. Zde při spodní teplotě asi 20 °C různě rychle zakořeňují podle toho, jak byly osy silně zdřevnatělé. Čím jsou mladší, tím dříve zakořeňují. Zakořenělé řízky vsazujeme do 8 – 10 cm hrnků, zapouštíme na teplý pařeništní nebo množárenský záhon, kde udržujeme vlhko a polostín. Prodejné rostliny získáváme zpravidla za 2 roky. Prvé listy jsou celokrajně srdčité, teprve pozdější jsou laločnaté. Vrcholek staré rostliny nejdříve zmladíme tak, že těsně pod koš listů nabalíme a lýkem přivážeme trochu rašeliníku, který často postřikujeme. Když jím začnou prorážet četné nové vzdušné kořeny, jichž rostliny normálně hodně tvoří, odřízneme vrcholek, vsadíme do přiměřeného hrnku a postavíme do uzavřené místnosti s vyšší teplotou až do řádného prokořenění. Tak získáme rostlinu s krásným košem listů ihned prodejnou a zbylý kmínek teprve neřízkujeme popsaným způsobem.
Tento rod vyžaduje výživnou zeminu a častější přesazování bez poškození kořenů. Mladé rostliny přesazujeme z jara a koncem léta, starší jen jednou ročně z jara.
M. deliciosa LIEBM. (syn. Philodendron pertusum KUNTH. ET BCHE.) (obr. 51) z Mexika tvoří vzdušné provazcovité kořeny, jimiž se jako liana zachycuje opory. Listy má krásně kožovitě lesklé, palicovité květenství je nenápadné. Plody jsou jedlé, s ananasovou příchutí.