Květinové koše

V poslední době nahrazují květinové koše často nejen kytice hřbitovní, ale i oslavné. Koše nejrůznějších tvarů s obručí nebo bez ní a různých velikostí se buď vysazují celými rostlinami z květináčů a řezanou zelení se jen přizdobuje jejich držadlo, popřípadě pozadí, nebo se zhotovují z řezaných květů zapichovaných do vlhkého mechu. Koš se nejdříve vyloží pergamenovým papírem, aby nezamokřoval nábytek, potom se vysadí do volné pařeništní zeminy jednotlivé rostliny tak, aby povrchové rozdělení květů bylo výškově i barevně souladné. Povrch …

Číst více

Kytice

Podle účelu a tvaru rozdělujeme vázané kytice na kytice svatební nebo jiné oslavné a na kytice pohřební.

Kytice svatební dělíme podle tvaru na jednostranné (obr. 255) nebo kulaté – oboustranné. Dnes jsou žádány převážně kytice jednostranné, které lépe vyniknou při držení v ruce. Kytice oboustranné lépe vynikají ve váze na svatebním stole. Nejčastěji se svatební kytice vážou z květů bílých, řidčeji růžových nebo červených. Hlavním základním materiálem je jemná vazačská zeleň (Asparagus sprengeri a plumosus, listy Nephrolepis, Adiantum, Selaginella, Pteris …

Číst více

Věnce

Podle účelu rozeznáváme věnce slavnostní, adventní a pohřební.

Věnce slavnostní se zhotovují většinou z vavřínového listu a zdobí barevnou stuhou. Svatební věnečky se zhotovují z jemnější zeleně, jako má Myrta, Asparagus, Medeola, a v jemnějším provedení. Jsou menší a splétají se z drobných květů podložených jemnou zelení. Svazují se tenkým drátkem.

Věnce adventní bývají zhotoveny z jehličnaté chvoje, oplétají se širokými červenými stuhami a zavěšují se v době vánoční do pokojů na lustry. Často se přizdobují velkými šiškami a svíčkami.…

Číst více

OŠETŘOVÁNÍ ŘEZANÝCH KVĚTŮ

Aby se prodloužila trvanlivost květů, je nutno je řezat v době, která trvanlivosti nejvíce pomáhá. Některé druhy, jako růže, tulipány nebo Bouwardia, řežeme již jako rozvíjející se poupata, květy rodu Camellia, Orchideae  a Calla řežeme plně vykvetlé. Květy kosatců a lilií řežeme, když se začínají zbarvovat poupata a stavíme je do nádoby s vodou při teplotě 3 až 5 °C. Rostliny pryšcovité, jako je např. Poinsettia, po uříznutí stavíme do vlažné vody, která odplaví výron mléčné šťávy, aby nezaschl a …

Číst více

VAZAČSKÝ MATERIÁL UMĚLÝ A SUŠENÉ KVĚTY

V dobách, kdy je nedostatek čerstvých řezaných květů, za silných mrazů, kdy čerstvé květy venku rychle zmrzají, nebo při dlouhé dopravě pohřebních kytic a věnců vlakem se používá květů umělých, třebaže nedosahují estetického účinků květů přirozených. Jejich používání v širší míře je projevem nevkusu. Umělými květy jsou napodobovány nejrůznější vazačské rostliny, avšak nedosahují nikdy jejich přirozené působivosti, životní intimity a svěžesti. Čerstvé květy v zimním období jsou často nahrazovány sušenými květy takových rostlin, které zaschnutím nezmění ani svůj charakter, ani …

Číst více

VAZAČSKÝ ROSTLINNÝ MATERIÁL

Veškerý vazačský rostlinný materiál rozdělujeme na vazačskou zeleň, na rostliny čerstvě kvetoucí a na rostliny sušené.

Vazačská zeleň je hlavním materiálem pro věnce, ať již jsou zdobeny květy, plody nebo bez nich. Nejčastěji se používá chvoje z jehličnatých dřevin, a to na běžné vazačské práce především chvoje smrkové, jedlové nebo thujové, na dražší nebo jemnější vazby chvoje douglasek, Abies nordmanniana, Abies concolor a stříbrných smrků. Dá se ovšem použít i chvoje z tisu, borovice (zvláště borovice vejmutovky) a jako doplňku …

Číst více

VAZAČSKÝ POMOCNÝ MATERIÁL

K vazbě potřebujeme vazačský drát, vázací nitě, stuhy různé barvy a šířky, krepový papír ve všech barvách a odstínech, balicí hedvábný papír, věncové kostry a obruče, květinové koše, hliněné misky k vysazování květin a květinové vázy k vystavování květů.

Používáme drátu páleného, označovaného čísly 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14 a 16. K navazování květů se připravuje drát dlouhý 11, 21, 26, 31 a 40 cm, který vážeme do svazků nebo volně ukládáme do přihrádek na pracovním stole. K …

Číst více

VAZAČSKÉ DÍLNY

K plynulé práci vazačských kolektivů je třeba, aby vazačská dílna byla prostorná a světlá. Velikost místnosti se řídí podle počtu zaměstnanců a množství denní vazby. Ve velkých městech se zřizují ústřední vazačské dílny, v nichž se soustřeďuje většina vazačských prací komunálního podniku. Pracovníci jsou rozděleni do pracovních skupin podle druhů prací. Vedoucí vazač zpravidla z materiálu, který mu připravili pomocníci, sestavuje vazačské výrobky. Jednotlivé pracovní úkony, jako např. navazování, vypichování zelení, příprava podložek apod. jsou většinou normovány. Při práci podle …

Číst více

DSC_0624

VYUŽITÍ VOLNÉ PŮDY

Na pozemcích v blízkosti skleníků nebo mezi nimi pěstujeme letničky a dvouletky k výsadbě květinových záhonů, k řezu i na semeno a v některých závodech také trvalky. Na pozemku musíme pamatovat na plochy k výsevu a výsadbě kvetoucích letniček na řez a některé tržní skleníkové kultury.

Závody v blízkosti měst a hřbitovů musí mít vysázeny dostatečně velké plochy kvetoucích druhů (macešek, pomněnek a sedmikrás) k jarní a podzimní výsadbě hrobů a výsadbě květinových záhonů v parcích.

Ve volné půdě pěstujeme …

Číst více

VYUŽITÍ PAŘENIŠŤ

Pařenišť v květinářství využíváme k velmi raným výsevům, k přepichování květin po celý rok, k vypěstování sazenic potřebných k výsadbě květinových záhonů. Velmi mnoho slouží k zakořeňování řízků od časného jara až do pozdního podzimu. V létě v nich pěstujeme rostliny, které vyžadují částečnou ochranu před sluncem, větrem podobně. V létě jsou vhodnější než skleníky, poněvadž je lze lépe větrat a poskytnout tak rostlinám přiměřeně vysokou teplotu. Nejvíce v nich pěstujeme bramboříky, primule, kapradiny a jiné. Na podzim jich používáme …

Číst více