Původem je z Orientu. Jako rostlina stepní žádá pro svůj dobrý vývoj dostatek zimních a jarních srážek a pokud možno suché léto. Půdy mu vyhovují lehčí, písčité, s dostatkem živin a rozloženého humusu. Tulipány nesnášejí hnojení čerstvou chlévskou mrvou, a proto je nutno dostatečně pohnojit ke kultuře předchozí. Musíme-li přihnojovat, pak jenom dobrým rozloženým kompostem. Půda musí být hluboko propracována a prostá plevele. Žádá stanoviště ne příliš slunné. Ve stínu vykvétají poněkud později, déle podržují květ, ale vytvářejí slabší cibule.
Tulipány se všeobecně rozmnožují drobnými cibulkami, které vyrůstají každoročně z podpučí nově se vytvořivších velkých cibulí. Cibulky se vysévají v říjnu hustě do řádků a teprve třetí rok vykvétají. Krátkou dobu před výsadbou je účelné mořit cibule sublimátem proti chorobám. Vlastní výsadba v malém se provádí buť tak, že úzkou motyčkou vyhrneme rigólek asi 10 – 15 cm hluboký, do něhož na stejnou vzdálenost naklademe cibule, a zahrneme. Při tak zvaném holandském způsobu výsadby vpíchneme sázecí kolík podél šňůry do půdy mírně šikmo, pro tříleté cibule do hloubky větší než 10 cm. Při vytahování kolíku vtlačujeme levou rukou shora do vytvořeného vzdušného prostoru cibuli.
Ve velkém se vysazují cibule do brázd a zahrnují zemí. Na zimu je účelné přikrýt záhon smrkovým nebo jedlovým chvojím, aby cibule dobře zakořenily. Sláma nebo slamnatý hnůj se nedoporučuje, neboť v nich nacházejí úkryt myši, které by mohly kultury značně poškodit. Časně na jaře chvojí odstraníme a po oschnutí půdu prokypříme. Je-li suché počasí, důkladně zavlažujeme. Po odkvětu odřezáváme květy s krátkou stopkou, aby se vytvářením plodu nezeslabovala vytvářející se cibule. Ke sklizni cibulí přikročíme tehdy, když listy začínají zasychat, což bývá obvykle v měsíci červnu. Sklizené cibule necháme oschnout, očistíme a uložíme do suché, vzdušné místnosti. Zbytky po očištění nesmíme dávat do kompostu, neboť bychom si mohli tak rozšiřovat choroby nebo i škůdce.
Použití tulipánů je mnohostranné. Vhodné jsou pro výsadbu samostatných skupin, kombinaci s pomněnkami nebo maceškami, do smíšených květinových záhonů, jako předsadba keřových skupin a rané i botanické druhy tulipánů i do skalek. Hodí se velmi dobře také k řezu, pro různé vazačské práce a rovněž k rychlení.
Tulipány dělíme do několika skupin podle tvaru neo doby květů; zahrnují v sobě vždy velkou třídu zahradních variet a forem.
Jednoduché rané tulipány. Kvetou nejdříve ze všech, již v dubnu. Mají silnou lodyhu, která je středně vysoká a zakončená jedním květem, většinou jednobarevným. Jsou vhodné k rychlení a k vysazování do skupin.
Plnokvěté rané tulipány. Kvetou ve stejnou dobu jako předešlé, mají však vzrůst nižší a nepravidelně uspořádané plné květy. Hodí se též k rychlení.
Mendelovy tulipány. Vznikly křížením jednoduchého raného tulipánu „Duc van Tholl“ s později kvetoucími tulipány „Darwinovými“. Svou dobou rozkvětu vyplňují období mezi květem obou skupin. Je zde mnoho odrůd různých barev. Květy mají delší stopky. Jsou vhodné k rychlení.
Triumph tulipány. Vznikly křížením tulipánů Darwinových, Breeder a Cottage. Mají silnější vzrůst a větší květy. Jsou vhodné k pozdějšímu rychlení.
Darwinovy tulipány. Byly vyšlechtěny ze starých holandských pestrých tulipánů. Jsou vysoké a mají široké a velké květy. Silně rostou a kvetou po celý květen. Velmi dobře se hodí k podzimnímu rychlení a k řezu.
Rembrandtovy tulipány. Vznikly náhodně z tulipánů Darwinových. Liší se od nich pouze pestře žíhanými květy. Pro roztříštěnost barev mají menší použití.
Papouškovité tulipány. Působí svým nepřirozeným tvarem a barvou květů, které jsou pravděpodobně virového původu. Květy mají méně pevné stopky a jsou větší než u ostatních tulipánů. Rozkvétají v květnu a jsou dnes ve velké oblibě, poněvadž vydrží ve váze déle než květy předchozích skupin.
Třepenité tulipány. Vznikly podobně jako papouškovité z tulipánů Darwinových. Liší se od nich pouze třepenitými okraji plátků.
Brédské tulipány. Je to stará skupina tulipánů. Květy mají vejčitý tvar a kratší plátky na silných, až 80 cm vysokých stopkách. Květy jsou velké v jednoduchých barvách. Kvetou od poloviny května a nehodí se k rychlení.
Cottage tulipány. Tato skupina tulipánů kvete nejpozději, až v červnu. Květy jsou štíhlé a jsou velmi oblíbené, poněvadž mají rozmanité jemně pastelové barvy. Nehodí se k rychlení.
Liliokvěté tulipány. Kvetou poměrně pozdě. Květy jsou velmi štíhlé a teprve při plném rozkvětu dostávají svůj charakteristický tvar, pro který jsou oblíbeny.
Botanické tulipány. Sem řadíme všechny původní botanické druhy, jako např. Tulipa silvestris L., T. gesneriana L. a T. greigii RGL. (obr. 231).