Nymphaea alba L. je náš domácí leknín s tlustým oddenkem. Listy má kožovité, při rašení červené, pak zelené. Podle variet kvete bíle, růžově a červeně. Pěstují se hlavně četní kříženci, kteří barvou a plností květů předčí původní druhy. Z leknínů venku odolných se dává přednost skupině N. hybrida „Marliacea“ s velmi bujným růstem (obr. 219) a skupině N. hybrida „Leydeckeri“, malolistým. Množí se semenem a dělením. Semeno je nutno uchovávat pod vodou. Přepíchané semenáčky se pěstují ve vodě v hloubce 3 cm a později 6 cm. Aby nasadily semeno, je nutné umělé opylení. Dělením se množí v dubnu až květnu po rašení. Čím starší lekníny, tím lépe kvetou, a proto je často ani nepřesazujeme, ani nedělíme. Rostou jen ve stojatých vodách. Vysazujeme je v polovině května buď přímo do dna rybníků, nebo do proutěných či drátěných košů do hlinité drnovky smíchané se starou mrvou, které stavíme na dno rybníků nebo bazénů. Nejlepší výška vody nad rostlinou je 50 – 75 cm. Tam, kde voda nezamrzá až ke dnu, přezimují pod vodou, jsou-li pěstovány v mělké vodě, vysazují se do nádob nebo do košů a na zimu je přenášíme do mrazuprosté místnosti, kde přezimují.
