Pařeniště jsou vyhřívána buď vrstvením organické hmoty do pařeništní jámy, nebo vytápěním. V obou případech spolupůsobí zadržování slunečního tepla. Organická hmota je ukládána do pařeništní jámy, která je u teplého pařeniště 60 – 80 cm a u poloteplého 40 – 60 cm hluboká. Studená pařeniště se mrvou nezakládají a jsou vyhřívána jen slunečním teplem.
Jako záhřevného materiálu se používá nejčastěji chlévské mrvy, a to mrvy koňské nebo hovězí a v malé míře i ovčí. Koňská mrva je nejteplejší, ale výhřevnost …