Z jednoletých hvozdíků přichází pouze D. chinensis L. – hvozdík čínský (syn. D. sinensis hort.), kříženec asijských druhů D. dentosus hort. a D. seguieri VILL., kvete od června do podzimu v různých barvách a je různě vysoký. Nejcennější var. je D. ch. heddwigii REG. (syn. D. heddewigii hort.) s širším listem a většími jednoduchými i plnými květy v různých barvách, pro řez i do skupin. Zvláště vhodný pro řez je D. h. diadematus hort. s delším a pevnějším stvolem. Množí se výsevem v březnu až dubnu do pařeniště, kde klíčí za 8 – 10 dní. Klíčivost podržuje 3 roky; na 1 g připadá asi 500 semen. Po přepichování se sazenice vysazují koncem května na 15 – 25 cm na slunné stanoviště. Vysejí-li se do volné půdy v dubnu až květnu, kvetou později.
Karafiáty Chabaudovy
Byly vypěstovány Francouzem Chabaudem V Toulonu křížením zahradních karafiátů remontantních a Dianthus suffruticosus WILD. Pěstují se většinou jako jednoleté ze semene, které se vysévá v lednu až únoru do truhlíčků do lehčí půdy. Klíčí asi za 14 dní, nato se brzy přepichují do těžší půdy do poloteplého pařeniště a koncem dubna se vysazují na venkovní záhony do řádků asi 25 x 25 cm, kde od konce června počnou již vykvétat. Pro letní řez jsou velmi důležité, neboť dávají až do zámrazu půdy množství krásných velkých plných květů v různých barvách. Dnes vytlačily z pěstění karafiáty „Chorové“, „Klatovské“ i karafiáty zahradní. Konkurují jim jen vytrvalé karafiáty remontantní.
Karafiáty Markétčiny (margaretky) bot. D. caryophyllus var. margarettae hort.
Byly vypěstovány zahradníkem Sprengrem v Neapoli a pojmenovány po italské královně. Mají vývojovou dobu jen 5 měsíců a pěstují se u nás jako jednoleté, protože naše zimy nevydrží. Semeno se vysévá v únoru do poloteplého pařeniště, po vzklíčení se včas přepichuje a koncem dubna se již vysazuje na venkovní záhony do těžší půdy (nejlépe jílovité). Plných květů bývají z výsevu průměrně asi ¾. Vytvářejí až do zámrazu hojnost menších květů, jež se hodí dobře do vazby.