Patří k nejvděčnějším trvalkám, které obvykle nacházíme na každé zahradě. Jsou nenáročné, dekorativní, s velkými jednoduchými až plnými květy v různých barvách. Daří se téměř v každé zahradní půdě; chceme-li však opravdu bohatě kvetoucí rostliny, musíme je vysadit do hluboko zkypřené výživné hlinité půdy. Vždy po 5 – 6 letech je přesazujeme a při tom staré trsy rozdělujeme. Před výsadbou půdu přihnojíme dobře rozleželým kompostem nebo hnojem. Žádají slunnou polohu, ale rostou i v polostínu, kde však skromněji kvetou. Během růstu vyžadují dostatečnou zálivku, zejména před dobou květu, a přihnojování. Množíme je zřídka semenem, nejčastěji dělením trsů. Dělí se nejpozději v srpnu ostrým nožem a oddělky se ihned vysazují asi 5 cm pod povrch půdy, aby již na jaře kvetly; hlouběji vsazené nekvetou. Při jarním dělení kvetou až příštím rokem. Odkvetlé květy odřezáváme.
Použití pivoněk je všestranné. Vysazujeme je jako solitéry nebo v malých skupinkách po 2 – 3 rostlinách stejné barvy jak na záhony, tak do trávníku. Ve větších parcích se uplatňují i jako předsadba před křoviny. Vhodné jsou k řezu a do vazby. Květy je nutno řezat v době, kdy poupata ukazují barvu, tedy několik dní před úplným rozvitím.
Paeonia chinensis hort. pochází z Číny a východní Sibiře. Je 80 – 100 cm vysoká, s jednoduchým stonkem, zakončeným obyčejně třemi květy. Kvete v červnu, květy jsou velké, bílé, růžové a červené.
Paeonia officinalis L. je v evropských zahradách nejdříve pěstovaný druh. Tvoří husté trsy 60 – 70 cm vysoké, květy jsou jednotlivé, červené nebo bílé a rozkvétají o něco dříve než pivoňka čínská (v dubnu a květnu).
Paeonia tenuifolia L. je domovem v jihovýchodní Evropě. Je asi 30 – 40 cm vysoká, má listy jemně stříhané, květy v květnu až červnu červené, jednoduché nebo plné. Velmi dobře se vyjímá i na větší skalce.