Abychom si opatřili mladé mateční kobercové rostliny k přezimování a k jarnímu rychlému množení, řízkujeme jednotlivé druhy v srpnu až září. Jako řízků použijeme odřezaných vrcholků rostlin, které získáme při běžném letním tvarování. Tyto vrcholové řízky sázíme na vzdálenost asi 6 x 6 cm do truhlíčků, opatřených asi 1 cm silnou drenážní vrstvou písku a naplněných do dvou třetin prosátou kompostní zeminou s přídavkem 1/3 písku; zemina je zakryta ještě asi 2cm vrstvou říčního propraného písku jemněji prosetého. Osázené truhlíčky umístíme do pařeniště, kde se pečlivě zastiňují a podle potřeby denně postřikují. Asi za 8 – 12 dní, když většina řízků zakořenila, zmenšujeme postupně stín a posléze nestínujeme vůbec. Po úplném zakořenění řízků snímáme i okna, aby rostliny na volném vzduchu plně otužily. Koncem září, jakmile nastane nebezpečí ranních mrazíků, přemisťujeme truhlíčky do poloteplého skleníku a stavíme je zde co nejblíže sklu, aby nevytáhly, neboť by pak v zimě předčasně hynuly. Za podmračných podzimních a zimních dnů udržujeme rostliny jen při zcela mírné vláze, neboť při zamokřování snadno vyhnívají.
V druhé polovině února přeneseme truhlíčky s vypěstovanými mladými matečními rostlinami na teplou množárnu, aby zde rychleji narašily, a od poloviny března z nich řízkujeme. Vrcholové osní řízky upravujeme tak, aby každý měl alespoň 2 – 3 páry normálně vyspělých listů, z nichž nejspodnější se odstraní až na malé kousky řapíků a na hořejších se odřeže větší nebo menší část čepelí, aby se co nejvíce omezila vypařovací plocha. Připravené řízky sázíme na teplou množárnu do stejnoměrné směsi rašeliny s pískem, hustěji (asi 2 x 3 cm), zavlažíme a pro rychlejší zakořenění je přikryjeme tabulemi skla, aby se u řízků udržovala stejnoměrná a vyšší teplota i vlhkost. Denně je postřikujeme vlažnou vodou a proti přímému slunci je zastiňujeme papírem.
Při správném ošetření bývají řízky do 14 dnů zakořenělé; potom je hned přesazujeme do teplého pařeniště na vzdálenost asi 8 x 8 cm do písčité pařeništní zeminy, aby zde utvořily pěkné trsy. Není-li možné připravit doté doby pařeniště, sázíme prozatím zakořenělé řízkovance do truhlíčků nebo na stolové záhony v teplém skleníku, do písčité pařeništní zeminy co nejblíže sklu. Odtud je pak co nejdříve přesazujeme do založeného pařeniště, kde nejlépe rostou. V pařeništi vysázené řízkovance první týden nevětráme, nýbrž jen podle potřeby zaléváme a chráníme stínovkami proti přímému slunci. Po zakořenění počneme se slabším větráním, které zesilujeme podle počasí a teploty venku. Koncem dubna až začátkem května se za teplých dnů snímají přes den okna a nestínuje se. K podpoře silnějšího růstu se doporučuje jednou týdně přihnojit tekutě zředěným kravincem. Od druhé poloviny května počínaje mohou se kobercové rostliny uvádět do volného prodeje nebo vysazovat do skupin. Kobercové rostliny kvetoucí (mimo Ageratum) se množí výsevem podle popisu u jednotlivých rodů.