Chlévské mrvy používáme k vyhnojování záhonů a k zakládání kompostů. Z mrvy skotu upotřebíme též čistý kravinec, a to buď suchý, nebo čerstvý. Obsahuje o něco více živin než hovězí mrva. Čerstvého kravince se používá k vymazávání hrnků (Cineraria) a u některých rostlin (dřevin) k namáčení kořenů (růže). U primulí, chryzantém, rychlení šeříků se dává slabá vrstva kravince na povrch zeminy v květináči a další vrstvou se přikryje. Suchý kravinec získáme vhodným vysoušením kravince přivezeného z chléva. Vznikne tak suchá kyprá hmota, které používáme jako příměsi zemin. Suchý kravinec je daleko lépe použivatelný a práce s ním je příjemnější. V kravinci jsou obsaženy vedle živin též heteroauxiny, které podporují růst rostlin.
Slepičí a holubí trus necháme před použitím 7 – 20 dnů (podle teploty) rozležet, při čemž probíhají kvasné pochody uvolňující živiny. Konec kvašení poznáme podle toho, že se přestane tvořit „kvasný klobouk“ a hnojivo již nepáchne. Trus ukládáme do kádě a během kvašení jím občas mícháme. Káď plníme nejvýše do 2/3, protože jinak hnojivo přetéká. Tohoto hnojiva používáme zředěného v poměru 1 : 10 a pro citlivé rostliny zředění ještě zvětšíme (až 1 : 50).
Fekálií (záchodoviny) používáme k zálivce jen zředěných, a to v poměru 1 : 10 až 30. Používáme jich k hnojení zelených rostlin, protože obsahují ve značném množství dusík. U kvetoucích rostlin hnojíme pouze do doby nasazování poupat, protože později by si rostliny podržely nevhodný zápach.