Veškerý vazačský rostlinný materiál rozdělujeme na vazačskou zeleň, na rostliny čerstvě kvetoucí a na rostliny sušené.
Vazačská zeleň je hlavním materiálem pro věnce, ať již jsou zdobeny květy, plody nebo bez nich. Nejčastěji se používá chvoje z jehličnatých dřevin, a to na běžné vazačské práce především chvoje smrkové, jedlové nebo thujové, na dražší nebo jemnější vazby chvoje douglasek, Abies nordmanniana, Abies concolor a stříbrných smrků. Dá se ovšem použít i chvoje z tisu, borovice (zvláště borovice vejmutovky) a jako doplňku chvoje z barevných odrůd cypřišků a thují nebo plodných větévek tisu apod.
Z opadavých listnáčů se používá větévek buků, šeříků a bříz.
Z tohoto materiálu se zhotovují hlavně věnce a kytice pohřební a dušičkové, kdežto vánoční se zhotovují buď jen z jehličin, nebo rostlin stálezelených.
Ze stálezelených listnáčů jsou vedle střemchy bobkové nejdůležitější mahonie, buxus a ilex. Nařezané vydrží dosti dlouho, aniž vadnou. Jako vazačská zeleň pro kytice příležitostné, např. svatební, gratulační apod., je vhodná zeleň rostlin skleníkových, a to Asparagus sprengeri a A. plumosus, v menší míře pak listy kapradin – Adiantum, Pteris, Medeola asparagoides, myrta, rozmarýn, řidčeji výhony a listy břečťanu, jen výjimečně pak Nephrolepis a Ficus stipulata. Do věnců používaných při oficiálních příležitostech se přidávají někdy i listy palem a cyklů. Z venkovních kapradin, jejichž listů používáme k vazbě hlavně v době letní, se hodí hlavně papratka samičí, kapraď samec, méně pak již listy osladičů a hasivky orličí.
Vazačský materiál kvetoucí je nejdůležitější složkou většiny vazačských prací. Uplatňuje se podle barvy, velikosti květů, jejich vůně, pevnosti stopky a trvanlivosti. K výsadbě květinových košů, misek a k vazbě kytic jsou živé květy základním materiálem, který nahrazujeme jen v době nejkratších mrazů u pohřební vazby umělými květy. Květiny hrnkové, které vysazujeme do misek nebo košů, musí být dobře vzrostlé, pěkně zbarvené a bohatě kvetoucí, aby jejich působivost a použití byly všestranné.
U květů řezaných vyžadujeme pevné a dlouhé stopky, pěknou barvu a charakteristický tvar i velikost květů. Vůně květů má být jemná, nikoliv příliš výrazná. Pro vazačské práce se upotřebují nejen květy rychlené a pěstované pod sklem (karafiáty, růže, kala), ale i vyšší druhy letniček, trvalek a okrasných křovin.
Nejoblíbenější květy téměř pro všechny vazačské práce poskytují z křovin jívy, růže, šeříky, forsytie, pustoryl, dřín, japonské kdoule, sakury, líska, kalina, kamelie a čilimník, v menší míře Spiraea, Weigelia, Deutzia. Z letniček jsou vazačsky nejcennější vysoké druhy Antirrhinum, Callistephus, Calendula, Cosmos, Lathyrus, Matthiola, Zinnia a vysoký Tagetes. Z trvalek jsou k řezu a vazbě nejvhodnější vyšší druhy rodu Aster, Campanula, Chrysanthemum indicum, Ch. koreanum a Ch. leucanthemum, Delphinium, Dianthus, Doronicum, Iris, Lupinus, Paeonia, Phlox, Rudbeckia, Pyrethrum, Solidago a jiné. Z hliznatých a cibulovitých rostlin se používá k vazačským účelům hlavně tulipánů, narcisů a hyacintů, lilií, montbretií, gladiolů, jiřin. Ze skleníkových rostlin kvetoucích v zimě se uplatňují při vazbě kytic i věnců hlavně americké karafiáty, frenesie, bramboříky, Calla aethiopica, Gerbera, Poinsettia, Bouwardia, Anthurium scherzerianum a Primula. Nejdražším vazačským materiálem jsou květy orchideí: Vanda, Cattleya, Laelia, Dendrobium, Cypripedium, Cymbidium a Coelogyne cristata.
Květy, jejichž dlouhé osy nesou větší počet listů, musí být části listů zbaveny ihned po seříznutí, aby se zamezilo přílišné vypařování. U růží se výhony zbavují trnů, aby se vazači neporanili.
Velmi vhodným materiálem k vazbám v době podzimní, jsou křoviny s okrasnými plody, s různě zbarvenou kůrou nebo s vybarvenými listy.
Okrasnými plody vynikají Hippophaë dřišťály, Pyracantha, jeřáby, skalníky, šípkové růže, okrasná jablíčka a jiné. Vybarvené listy mají dub červený, různé javory (zvláště japonské) buk. Pruty s okrasnou kůrou poskytují především různé druhy vrb, dřínů, babyka a jiné.