Je to naše domácí, velmi časně na jaře kvetoucí květinka s něžnými bílými, převislými zvonkovitými květy, které mají nazelenalé pakorunky. Vytváří celé porosty a hodí se dobře jako podrost křovin, zvláště pak našich jehličin, do trávníkových ploch, ne však na příliš slunné stanoviště. Uplatní se na záhonech v malých zahrádkách i v přírodních parcích. Dá se i rychlit a užívá se jí k řezu. Rozmnožuje se v srpnu až září cibulkami. Je mrazuvzdorná a nepotřebuje zimní zákryt.
Z variet Galanthus …
Pochází z jižní Afriky. Květní stvol dorůstá až 1 m výše. Zvonkovité květy jsou velké, bílé, převislé. Kvete od července do září. Hodí se do skupin, jako solitéra do trávníků i k řezu. Cibule vysazujeme nejlépe na podzim, ač je možná i jarní výsadba. Přes zimu je účelná lehká listová přikrývka. Rozmnožuje se semenem, které vyséváme v březnu do studených pařenišť; v květnu přepichujeme sazenice na volný záhon. Při časném výsevu zakvétají rostliny již prvým rokem.…
Kvete velmi brzy na jaře a vysazuje se jako solitéra nebo do menších skupin. Z poměrně velkých cibulí vyrůstá přízemní růžice protáhle kopinatých listů, z jejichž středu rostou květní stvoly až 1 m vysoké, ukončené několika převislými zvonkovitými květy. Půdy žádá dobré, hluboké. Množí se malými cibulkami, které odebíráme z matečních rostlin jednou za 3 – 4 roky, neboť nesnášejí časté přesazování. Nejvhodnější doba výsadby je od srpna do října. Cibule nutno vysazovat alespoň do hloubky 15 cm.
Fritillaria imperialis …
Nebývá příliš rozšířen, ale některé jeho druhy jsou velmi hodnotné. Rostliny vyžadují většinou stanoviště a snesou i dlouhá suchá období. Nízké druhy jsou velmi vhodné pro skalky, ostatní pro přírodní parky nebo zákoutí. K řezu se nehodí pro nepříjemnou česnekovou vůni.
Allium narcissiflorum VILL. – krásná alpinka vyžadující humosní zeminu. Nepáchne česnekem. Allium moly L. je zlatově žlutý, vhodný pro skalky, snese však více stínu. Allium schubertii ZUCC. je nižší, okolíky jsou karmínové, nápadně velké (obr. 224). Allium Neapolitánům CYR. …
Trvalky nízké (výška 5 – 30 cm)
Ajuga, Androsace, Adonis, Asarum, Aster alpinus, Aubrietia, Acaena, Achillea rupestris a A. ageratifolia, Antennaria, Armeria, Campanula carpatica, Campanula pussila, Cerastium, Convallaria, Corydalis, Dryas, Dianthus plumarius, Dianthus alpinus, Dianthus caesius, Erigeron alpinus, Erigeron aurantiacus, Euphorbia myrsinites, Gentiana, Gypsophila repens, Hieracium, Helianthemum, Helleborus, Hepatica, Iberis, Leontopodium, Linaria cymbalaria, Oenothera missouriensis, Phlox divaricata, Phlox setacea, Paronychia, Potentilla, Primula, Saponaria ocimoides, Saxifraga, Sedum, Silene, Sempervivum, Thymus, Veronica rupestris, Vinca, Viola.
Trvalky polovysoké (výška 30 – 80 …
Listy dvakrát zpeřené, tmavozelené, uspořádané v nálevkovité růžici. Je velmi hojná v našich lesích; roste v každé půdě. Používá se jí k vytvoření celých porostů na stinných a vlhkých místech.
…
Krásná kapradina, která tvoří růžice jazykovitých celokrajných, lesklých, až 40 cm dlouhých listů. Dává přednost vápenité půdě. Žádá v zimě chráněné místo.
…
Naše domácí stálezelená kapradina s temně zelenými peřenodílnými listy (obr. 221). Ozdobné variety jsou choulostivější a žádají zimní kryt. Hodí se na skalky do směsi drnovky a vřesovky. Roste i na suchých místech. Kořeny se přidávají do směsi zemin pro orchideje.…
Statná, až 1 m vysoká kapradina. Listy má dvakrát zpeřené, starší v horní třetině plodné. Miluje vlhko, stín a humusní půdu.…
Roste v našich pohraničních horách; vytváří růžici lesklých kožovitých listů (obr. 220). Je vytrvalá, otužilá pro stín a vlhká místa u potoků a na skalky. Vyžaduje humosní půdy. Je to výtečná k řezu.…