Velmi důležitou složkou organizace závodů je socialistické plánování výroby, jehož potřeba roste úměrně s velikostí závodu. Význam plánování v květinářství je zvýšen tím, že květinářství produkuje výrobky, které nemusí být nezbytně nakoupeny, a proto otázka správného plánování je tím naléhavější. Pro celkový provoz vypracováváme v podstatě plány dva, a to plán výhledový a plán výrobní.
Výhledový plán
Plán výhledový – perspektivní – se sestavuje na delší dobu, nejčastěji na 5 – 10 let dopředu. Je směrnicí pro další rozvoj jednotky, a proto je v něm především nutno stanovit výrobní kapacitu jednotky a podle ní plánovat výstavbu investiční povahy, tj. stavbu skleníků, pařenišť, provozních budov, zavlažovacích zařízení atd. Ve výhledovém plánu je nutno pamatovat také na rozvoj závodu, pokud jde o výměnu půdy, na výstavbu bytových jednotek a sociálně kulturních zařízení (kluboven, lázní, jídelen atd.).
Ve výhledovém plánu počítáme také s rozšířeným stavem zaměstnanců, po případě se změnami stálých zaměstnanců vzhledem k plánovaným změnám ve výrobě. Důležité je, aby s výhledovým plánem byli seznamováni všichni pracovníci, neboť se tím zajišťuje dobrá spolupráce a plán se stává záležitostí celého kolektivu.
Výrobní plán
Výrobní plán (prováděcí plán) se vypracovává na každý hospodářský rok. Vychází v plánu výhledového, ale je podrobný a obsahuje všechny podklady pro výrobu. Z celoročního výrobního plánu se vypracují měsíční plány, které je nutno pravidelně kontrolovat.
Výrobní plán zahrnuje zpravidla tyto složky:
1. Plán výstavby závodu, který obsahuje plán investiční a plán generálních oprav.
2. Plán rozšíření nebo základního zlepšování půdy.
V dílčím plánu investic jsou zahrnuty stavby nových skleníků a budov, pořizování nových strojů a zařízení. V plánu generálních oprav jsou zahrnuty nákladné opravy, jimiž se zvyšuje dosavadní hodnota investic. V plánu rozšiřování půdy se počítá s přibráním půdy nové nebo s nákladným zlepšováním půdy např. rigolováním, odvodňováním apod.
3. Plán rostlinné výroby bývá podle povahy závodu různý. Záleží především na tom, jakým směrem je závod organizován. Může obsahovat například tyto dílčí plány: plán kultur hrnkových, plán letniček k řezu, plán předpěstované sadby k prodeji, plán rychlených rostlin, plán pěstování a údržby rostlin dekoračních.
V tomto plánu se uvádí množství a druh pěstovaných rostlin a místo, kde bude kultura pěstována. Výhodné je označit každou kulturu číslem, což usnadňuje evidenci.
4. V plánu potřeby hnojiv je uvedena celková spotřeba hnojiv pro všechny pěstované kultury, a to odděleně statková a strojená hnojiva.
5. Plán ochranných prostředků.
6. Plán potřeby paliv a pohonných látek zahrnuje předpokládanou potřebu uhlí, koksu, dříví, pohonných látek, elektrického proudu a mazadel pro kultivační a dopravní stroje.
Výrobní plán obsahuje dále:
7. Plán potřeby zemin a hrnků.
8. Plán potřeb pro vazačství.
9. Plán údržby budov a staveb, včetně materiálu.
10. Plán údržby mechanizačního zařízení.
11. Plán personální a mzdový.
12. Plán dovolených, kulturních a sociálních opatření.
13. Plán finanční.
Kontrola plnění plánu
Kontrola plnění plánu musí být soustavná a přesná. Odhaluje nedostatky ve výrobě a v organizaci a umožňuje včas učinit opatření, která odstraní nedostatky. Důležité je, aby s plněním plánu byli pravidelně seznamováni všichni pracovníci a aby byla rozvinuta socialistická soutěž. Vlastní kontrola záleží v systematickém sledování pracovních výsledků a v jejich porovnávání s navrženým plánem. Velmi správné je dosažené výsledky zveřejňovat v přehledech a grafech, ale tak, aby nebyly zveřejňovány výrobní údaje důvěrné povahy.