Pomocné budovy neslouží sice přímo k pěstování květin, ale jsou pro provoz v květinářském závodě nutné. Slouží k úschově květinářských potřeb i nářadí, jako pracovny nebo komunikace uvnitř závodu.
Požadavky na prostory květinářských skladišť jsou různé podle účelu, pro který je potřebujeme. Největší prostor je nutný pro skládku uhlí, které musí být skladováno v bezprostřední blízkosti kotelny. Kubaturu skládky stanovíme podle ročního množství potřebného paliva. U těchto prostorů je nejdůležitější vyřešit úplně mechanizovanou skládku, to znamená zřídit šikmé plochy, kterých lze použít pro nasypávání uhlí. Uhlí navrstvené do vrstvy vyšší než dva metry podléhá snadno samovznícení. Ve velkých skladištích nedovolujeme manipulaci s otevřeným světlem.
Pro skladování oken i hrnků používáme otevřených nebo polootevřených kolen s dobrou střechou, dostatečně velkým vjezdem pro dopravní prostředky a s pevnou podlahou se spádem na vnější stranu.
Pro skladování semen používáme malých příručních skladišť, která jsou chráněna před mrazem, jsou dokonale větratelná a netrpí vlhkostí ani změnami teploty. V semenářských závodech potřebujeme taková skladiště větších rozměrů a doplněná prostory na manipulaci se semeny. Vyhovuje-li teplota, skladujeme v těchto skladištích též květinové cibule. Pro hlízy je třeba vybudovat jiný prostor, v němž je možno regulovat vlhkost i teplotu.
Pro vazačský materiál potřebujeme skladiště dostatečně velké, suché, dobře větratelné, vybavené vhodně upravenými policemi.
Pro hnojiva budujeme uzavřená, ale dobře větratelná skladiště, rozdělená na různě veliké boxy, aby nedocházelo k pomíchání jednotlivých hnojiv ani k jejich vzájemnému ovlivňování. I tato skladiště musí být suchá.
Nářadí uskladňujeme obvykle v uzavřených kolnách, které vybavíme vhodnými stojany a opěrnými latěmi, k nimž stavíme jednotlivé druhy nářadí. Méně výhodné jsou latě, na které nářadí těžším koncem zavěšujeme, neboť tento způsob je častou příčinou úrazu.
Dopravní a mechanizační prostředky přechováváme v krytých, nejlépe uzavřených kolnách. Veškeré prostředky se spalovacími motory musí být uskladněny v prostoru (v garáži), který vyhovuje bezpečnostním předpisům, musí mít betonovou podlahu, nehořlavý strop a stěny, vrata zevnitř oplechovaná a místnost musí být dobře větratelná. V této prostoře nesmějí být skladovány pohonné látky. Manipulace s otevřeným světlem a kouření je v těchto místnostech krajně nebezpečné, a proto jsou zakázány.
Pohonné látky a mazadla skladujeme v menších dobře zavíratelných prostorách s oplechovanými dveřmi, zaskleným oknem a které je zevnitř chráněno hustým pletivem.
Na skladky zemin klademe požadavky zcela odlišné. Vyhovující je prostranství pod vysokými košatými stromy, ohraničené živým plotem. Takové místo je vystaveno všem povětrnostním vlivům kromě úpalu, a vyhovuje proto pro zrání zemin, při kterém probíhají složité rozkladné a mineralizační pochody. Nemáme-li takový prostor, vybudujeme skládku na vhodném místě a pečujeme o skladovanou zeminu dostatečným proléváním. Ve skládce zemin dbáme zvlášť pečlivě o čistotu, zejména pokud jde o plevele. Nedaleko skládky zemin budujeme obvykle nekrytý, avšak ohraničený prostor, který slouží k odkládání neorganických zbytků a nečistot (sklo, střepy, kamení aj.)
Šířku cest řešíme podle dopravních a mechanizačních prostředků, kterých budeme používat. Hlavní cesty, vedoucí ke skleníkům, k pařeništím, ke skládce zemin a k pomocným budován, mají šířku normální vozovky, štětovaný podklad a pokud možno bezprašný povrch. Cesty s prašným povrchem je nutno v létě kropit. Ostatní cesty mohou být bez štětovaného podkladu, avšak dostatečně pevné, s bezprašnou a neblátivou vrchní vrstvou. V nejbližším okolí budov upravujeme dlážděné nebo betonové chodníky, které usnadňují práci za každého počasí. Při rozvržení cest je nutno pamatovat na místa k otáčení a vyřešit vjezdovou cestu. Vedle cest je třeba vybudovat manipulační prostor, který potřebujeme pro přechodné manipulace, např. při expedici květin (obr. 15) a pro přechodné uložení pomocného materiálu.