Jako tropická epifytní rostlina se pěstuje podobně jako orchideje. V malém je rozmnožujeme dělením trsů, a pokud je netvoří, tj. druhy kmínkové, osními řízky. Nejdříve odřezáváme ze starého kmínku olistění vrcholek, který si připravíme nabalením rašeliníku, podobně jako u druhů Monstera nebo Dracaena, a když kmínek, na němž ponecháme jen několik listů, obraší a vytvoří více postranních výhonů, odřezáváme postupně i tyto výhony. Rychlejšího a bohatšího obrašení nových výhonků dosáhneme, když zasazené rostliny obalíme na basi vlhkým rašeliníkem a postavíme do množárenské skříně s teplotou 25 – 30 °C. Vegetativně rozmnožujeme hlavně velkokvěté hybridy, které výsevem ztrácejí do určité míry charakter rostlin matečních.
Výsevem množíme hlavně druhy původní. Bobulovité plody po dozrání rozmačkáme a semena propereme a brzy vyséváme (od listopadu do ledna) do misek naplněných směsí listovky s drobně sekaným rašeliníkem. Semena vtlačená do země pokryjeme slabou vrstvou jemné listovky (nebo vřesovky), opatrně zavlažíme a k udržení stejnoměrné vláhy ještě povrch obložíme vrstvičkou rašeliníku. Po vyklíčení, jež trvá 4 – 8 týdnů podle stáří vysetého semene, se na povrchu rašeliník ještě ponechá jako ochrana proti slimákům a chvostoskokům, často se postřikuje vlažnou vodou vždy o několik stupňů Celsia teplejší než skleníkové ovzduší. Voda používaná k zálivce rostlin nikdy nesmí obsahovat vápno, na které jsou rostliny velmi citlivé. Když se mladé semenáčky částečně vyvinuly, přepichujeme je postupně dvakrát do misek se stejnou zeminou a po vytvoření několika lístků je sázíme do malých hrnků do směsi listovky, vřesovky, sekaného rašeliníku a trochu drcených cihel. Hrnky zapouštíme na teplý záhon, nejlépe množárenský, se spodním teplem 22 – 25 °C, kde se udržují v dusné a vlhké atmosféře v polostínu. Doporučuje se přesadit je podle intensity vývoje asi v červnu do větších hrnků, do stejné půdní směsi jako pro dospělé rostliny (stejný díl drnovky, hrubé rašeliny, sekaného rašeliníku, sekaného polozetlelého bukového listu a tlučených cihel s přídavkem sušeného hrubě drceného kravince a trochy prášku dřevěného uhlí, které zabraňuje vývinu plísní). Rostliny se udržují koncem léta již jen v poloteplém pařeništi založeném z listí a při stálém pečlivém stínování a postřikování. Koncem září je přeneseme do teplého skleníku k přezimování nejméně při teplotě 14 – 18 °C, chceme-li, aby nám v příštím roce bohatě kvetly.
Starší rostliny se přesazují vždy po odkvětu na jaře. Je nutno při tom dbát velké opatrnosti, aby se nepoškodily kořeny a aby rostliny byly vysázeny hodně vysoko, na vysokou vrstvu střepinové drenáže podobně jako orchideje. Povrch půdy pokrýváme špičkami zeleného čerstvého rašeliníku (Sphagnum), který chrání povrchové kořeny, jež jsou jedinými skutečnými živiteli rostliny, proto vysychání. Proti slimákům, kteří hlavně poškozují rostlinu ožíráním, klademe jako nástrahu vyhloubené půlky bramborových hlíz nebo sypeme rozdrcený tuhý líh.
Květy Anthurium se platí podle velikosti poměrně vysokými cenami, podobně jako orchideje. Odřezáváme je, až když plně vyspěly, neboť pak mnohem déle vydrží ve vázách. Při zasílání se květy kolem toulců proloží vatou a každý zvlášť se balí do hedvábného papíru, aby se cestou nepomačkaly.
Z druhů původních a velkokvětých kříženců jsou pro tržní pěstování nejdůležitější:
A. scherzeranum SCHOTT původem z Jižní Ameriky, má poměrně malý, kopinatý kožovitý list a tmavě ohnivé toulce květů, které se vytvářejí skoro po celý rok, ale hlavně v zimě, kdy jsou také nejcennější (obr. 118). Trsnaté rostliny se mohou množit i dělením. Má mnoho pěkných variet vzniklých křížením, jež přicházejí často pod společným názvem A. hybridum hort. Z hlavních jsou pozoruhodné A. scherzeranum var. rotschildianum BERG. s toulcem červeným a bíle tečkovaným, A. scherzerianum var. maximum album LIND. s toulcem velkým a bílým, A. scherzerianum var. parisiense LIND. s toulcem růžovým aj.
A. andreanum LIND. (obr. 119), domácí v Nové Granadě, má list větší, podlouhle srdčitý a květy s velkým, růžově rumělkovým toulcem, které vystupují nad listy. Ve vazačství jsou velmi hledané. Byli vypěstováni četní kříženci, zvláště působící velkým květem i okrasnými listy.