Zemin v květinářství je intensivně využíváno a bývají často příčinou různých chorob rostlin. Abychom zabránili rozšiřování těchto chorob, desinfikujeme půdu, při čemž umrtvíme choroboplodné zárodky; tím zpravidla podpoříme činnost užitečných mikrobů, která je právě choroboplodnými zárodky brzděna. Malá množství zeminy, obyčejně jen pro výsevy, desinfikujeme vyžíháním, formalinem nebo manganistanem draselným, větší množství zemin a zemin v pařeništních nebo komposty na hromadách desinfikujeme horkou parou.
Desinfekce formalinem. Zeminu kropíme 1 – 2 % roztokem formalinu. Po pokropení zeminu přikryjeme papírem nebo tkaninou, která byla předem pokropena stejným roztokem formalinu. Do takto desinfikované půdy nemůžeme sázet nebo vysévat dříve, než páry vyprchají. Před výsadbou můžeme udělat zkoušky některými citlivými rostlinami, např. salátem.
Desinfekce sirouhlíkem (CS2). Sirouhlíku se používalo někdy k desinfekci půdy na záhonech; vstřikoval se půdními injektory do hloubky asi 20 – 30 cm v dávce 25 cm3 na 1 m3. Páry sirouhlíku jsou zápalné, a proto se tohoto způsobu používá jen zřídka. Na mikroorganismy nepůsobí, ničí škůdce.
Desinfekce manganistanem draselným (KMnO4). Tohoto způsobu používáme pro desinfekci malého množství půdy. Zaléváme roztokem (2 g na 1 l vody). Osvědčí se i při padání klíčenců.
Desinfekce horkou parou. Je velmi účinná, dá se jí použít pro jakékoliv množství půdy a vzhledem k účinkům je nejlevnější. K desinfekci můžeme použít pařáků na brambory, v nichž upevníme zvláštní rošty, a zeminu propařujeme uvnitř těchto pařáků; jindy vyrábíme v nízkotlakém kotli páru, která trubicí proniká do zvláštního roštu opatřeného tryskami. Aby pára zeminu úplně prostoupila, zapouštějí se rošty do zeminy a ta se ještě na povrchu přikrývá plechem. Byla sestrojena i kovová kolečka, na která se připojí přívod páry a pára prostoupí celý obsah kolečka. Desinfekce parou je daleko výhodnější než desinfekce horkou vodou. Jednak se dosáhne lepšího prohřátí, jednak není zemina převlhčena.
Průměrné hodnoty pH jednotlivých zemin
Reakce jednotlivých zemin se značně liší a je ovlivňována původem zeminy, stářím a způsobem ošetřování. V průměru bývá reakce u jednotlivých zemin tato:
listovka pH 6,7
drnovka pH 7,5
morovka pH 3,6 – 7,3
vřesovka pH 4,1 – 5,8
pařeništní zemina pH 7,3
rašelinovka pH 4 – 5
rašelina pH 6
kompostní zemina pH 7,3
K stanovení pH v praxi slouží jednoduchý pH-metr. Skládá se z porcelánové destičky, ve které je kruhovitá prohlubeň, prodloužená v úzký kanálek. Prohlubeň naplníme hrudkou rozmělněné zeminy, mírně navlhčíme a přitlačíme. Zeminu pokapeme indikátorem natolik, aby se důkladně provlhčila. Po 3 – 5 minutách nakloníme porcelánovou destičku tak, aby indikátor přetekl do kanálku. Po stranách kanálku je umístěna barevná stupnice s označením stupně pH, s níž porovnáme zbarvení původního extraktu v indikátoru, a tím zároveň přímo určíme hodnotu pH.