Rašelina je při pěstování květin nepostradatelná. Získáváme ji z rašelinišť. Do závodů se dováží buď volně ložená, nebo v balících. Její kvalitu posuzujeme podle délky vlákna a v obchodě ji rozlišujeme na rašelinu hrubou nebo rašelinnou drť. Používáme jí k různým účelům, např. jako podkladové vrstvy na skleníkových záhonech k udržování vlhkosti. Tvoří součást množárenské vrstvy, používá se jí při rychlení hlíz. Je humusotvornou součástí všech směsí. Je výborným izolačním a balicím materiálem. Podle obsahu vody bývá barvy hnědé až tmavé. Při objednávce rašeliny trváme na tom, aby byla dodána v letních měsících, kdy má nejnižší obsah vody. Obsah vody v rašelině je stanoven směrnicemi pro obchod s rašelinou a o jeho správnosti je třeba se přesvědčit.
Velmi často používáme tzv. hnojivé rašeliny nebo máčené rašeliny. Hnojivou rašelinu připravujeme v nádržích, kde ji soustavně proléváme záchodovými výkaly nebo močůvkou. Zakoupenou rašelinu skladujeme na širokých hromadách a její povrch dobře utěsníme. Podle nároků rostlin ji před použitím proséváme na sítech s velkými oky. Úplným zetlením rašeliny na skládce nebo na mělkých okrajích rašelinišť tam, kde přecházejí v louky, vzniká rašelinná prsť. Rašelinná prsť i rašelina mají vždy kyselou reakci. Proto jsou přirozeným regulátorem reakce zahradnických zemin. Ve směsi zvyšují vodní jímavost zemin i jejich sorpční schopnost.
Rašeliny používáme nejen pro hrnkové květiny, ale zlepšujeme jí i stav půdy na záhonech a v pařeništích. Je nepostradatelná v půdách chudých na humus jako náhrada chlévské mrvy a pro rostliny milující kyselejší humosní půdy. Někdy se jí používá jako steliva ve stájích, čímž vzniká výborná chlévská mrva. Nesteleme ji však pod koně, neboť ti po ní trpí snadno záněty horních cest dýchacích. Prokládáme-li vyváženou mrvu rašelinou, získáme pro květinářství vhodné základní hnojivo.