Aby se prodloužila trvanlivost květů, je nutno je řezat v době, která trvanlivosti nejvíce pomáhá. Některé druhy, jako růže, tulipány nebo Bouwardia, řežeme již jako rozvíjející se poupata, květy rodu Camellia, Orchideae a Calla řežeme plně vykvetlé. Květy kosatců a lilií řežeme, když se začínají zbarvovat poupata a stavíme je do nádoby s vodou při teplotě 3 až 5 °C. Rostliny pryšcovité, jako je např. Poinsettia, po uříznutí stavíme do vlažné vody, která odplaví výron mléčné šťávy, aby nezaschl a nebránil květině přijímat studenou vodu. Mečíky začínáme řezat, když na květním stvolu rozkvetl 1 až 2 nejspodnější květy. Chceme-li, aby nám u mečíků všechny květy rozkvetly současně, přistíníme spodní květy papírovými kornouty. Tím se rozkvétání spodních květů pozdrží, zatím co horní květy se vyvíjejí normálně dále. Ve vhodné době spodní květy odkryjeme, a tak celé květenství rozkvétá současně.
Pro volně vázané kytice je důležité, aby květy měly dlouhé stopky. Květů s krátkými stopkami se používá pouze k navazování na dráty nebo kolíčky do věnců. Květům, které mají velké pylové váčky a potřisňují svým pylem bílé korunní plátky (Lilium longiflorum, L. candidum nebo L. regale a jiné), musíme ještě před plným rozkvětem vyštípat pinzetou tyčinky dříve, než dozrávají.
Nejvhodnější dobou k řezání květů je časné ráno, kdy květy, osvěženy nočním chladem, jsou méně rozkvetlé; takové květy také pomaleji vadnou než ty, jež byly řezány za teplého dne. Stopky seřezáváme co nejvíce šikmo, aby se zvětšila nasávací plocha, a ponoříme je neprodleně do vody. U velkých květů (chryzantémy, šeřík a hortensie) je nutné naříznout stopku ještě podélně, aby se zvětšil nasávací povrch stopky úměrně k odpařovací intensitě velikého květu. Odpaření se značně zmenší také tím, když ponoříme květy s celými stopkami až po květenství do chladné vody a přeneseme urychleně do chladného sklepa.
Květy, zasílané na delší vzdálenosti, se při příchodu zásilky ihned rozbalí, rozloží ve sklepě na vlhký papír a teprve potom ponoří do vody. Příliš zvadlým květům obnovíme řez na stopce a ponoříme je na několi hodin do vody teplé 20 až 30 °C. Jakmile se vzkřísí, vyjmeme je, postříkáme studenou vodou a přikryjeme vlhkým papírem. V krátké době jsou pak úplně svěží. Máme-li uchovat na delší dobu květy nerozkvetlé, položíme je ve sklepě na chladnou podlahu, listy na rubu pokropíme a vzduch udržujeme silně vlhký. Jsou-li květy v nerozvitých poupatech a chceme, aby poněkud nakvetly, necháme uřezané květy mírně povadnout, potom obnovíme na stopkách řezy a ponoříme je na krátkou dobu do vody 30 °C teplé. Poupata nad vodou současně postříkneme chladnou vodou. Nádobu s květy umístíme v teplé místnosti, teplou vodu často vyměňujeme a obnovujeme řez na stopce. Poupata v několika dnech rychle nakvétají.
Vzniklo-li podezření, že květy během dopravy namrzly, ponoříme je ihned do studené vody. V několika hodinách namrzlé květy zhnědnou (podle stupně namrznutí třeba jen na okraji), a tak zjistíme, které květy jsou zdravé a které namrzlé.
Květy, jako mají Camellia, narcisy, hyacinty, karafiáty apod., nesnesou postřikování vodou, protože hnědnou a zahnívají. Naopak materiál zelený, jako je Asparagus, je nutno postřikovat pravidelně, aby se udržel ve svěžím stavu. Chladírny a sklepy k uchování řezaných květů mají mít teplotu 3 až 6 °C a větrání nepřímé. Ve vázách a ve kbelících s květy se musí denně vyměňovat voda. V celé místnosti se musí udržovat přísná čistota.