Podle účelu rozeznáváme věnce slavnostní, adventní a pohřební.
Věnce slavnostní se zhotovují většinou z vavřínového listu a zdobí barevnou stuhou. Svatební věnečky se zhotovují z jemnější zeleně, jako má Myrta, Asparagus, Medeola, a v jemnějším provedení. Jsou menší a splétají se z drobných květů podložených jemnou zelení. Svazují se tenkým drátkem.
Věnce adventní bývají zhotoveny z jehličnaté chvoje, oplétají se širokými červenými stuhami a zavěšují se v době vánoční do pokojů na lustry. Často se přizdobují velkými šiškami a svíčkami.
Věnce pohřební jsou jako vazačská práce nejrozšířenější a podle způsobu kladení materiálu je rozdělujeme na věnce obkládané zelenými listy, větvičkami nebo šiškami, které se ploše připichují k slaměné kostře obtočené krepovým papírem tak, aby se listy kryly svými okraji jako tašky na střeše (obr. 247) a aby větvičky přiléhaly těsně k sobě tak, že neprosvítá podložka. Na věnce obkládané listy je nejvhodnější Laurus nobilis, Prunus laurocerasus (obr. 248a), Manohia, Ilex a Berberis julianae; z jehličnanů použijeme krátkých nerozvětvených kousků větviček stejné délky, které připichujeme háčky těsně vedle sebe k podložce tak, aby špičky kryly vždy konce každé řady větviček. Nejvhodnější jsou stříbrné smrky, nordmanky, douglasky, tis, cypřišek hrachoplodný a různé druhy jalovců. Dekorace na obkládané věnce se dělají zpravidla ze suchého materiálu, tj. ze šišek, větévek s plody, stříbrných nebo zlatých šňůr, sušených květů. Řidčeji je zdobíme menší kyticí čerstvých květů a vazačskou zelení.
Věnce píchané zhotovujeme ze slaměné kostry, do které vpichujeme větvičky jehličin kolmo nebo šikmo tak, aby tvořily širší věncový kruh (obr. 248b). Do této vypíchané zeleně vpichujeme teprve květy, šišky nebo plody (obr. 249). Podle způsobu vypracování rozeznáváme píchané věnce, jejichž celý okruh je stejnoměrně zaplněn květy bez kytice, nebo zaplněn květy s kyticí. Vedle toho mohou být píchané věnce bez květů, pouze s velkou květovou kyticí, dále píchané věnce mechové, z islandského lišejníku a věnce vlašské, po celém obvodu kruhu vypíchané různobarevnými větvičkami konifer a barevných plodů nebo šišek. Ze suchého květinového materiálu vyrábíme tzv. věnce trvanlivé ze zapichovaných větviček Statice (obr. 250), Helichrysum, Ammobium apod. Pro oživení je zdobíme barevnými plody dřevin nebo barevnými vzory květů. Jinak je zdobíme jen ozdobnou stuhou přiléhavé barvy s nápisem aneby kytičkou suchých plodů (obr. 251) nebo panašovaných listů.
Zvláštní skupinu tvoří tzv. věnce miniaturní, kladené na runy, které se většinou zhotovují na tenkých kostrách průměru pouze od 10 do 15 cm.
Vazačskou zvláštností jsou tzv. věnce živé, zhotovené z rovnoměrně napíchaných netřesků stejné velikosti v kruhových řadách na mechovém podkladě a ozdobené zpravidla zlatou šňůrkou v rosetové úpravě. Vydrží na vlhkém mechu skoro celý rok v živém stavu. Jednotlivé růžice netřesku připichujeme k podložce drátěnými háčky, které se vtahují do středu rostliny tak, aby nebyly patrny. Podobným způsobem se zhotovují také živé věnce mechové z nízkých polštářků mechových, které se přiháčkují k vlhké kostře. Zdobíme je pouze netřesky, vřesem a zlatou nebo stříbrnou šňůrou (obr. 252, 253 a 254).