Kopie - DSC_0426

HEMEROCALLIS L. – DENIVKA

Oblíbené trvalky, domovem v mírném pásmu Asie. Mají dužnaté kořeny a dlouhé úzké mečovité nebo trávovité listy. Květy liliovité, žluté až oranžové, v okoličnatém hroznu. Jsou nenáročné, daří se v každé lepší zahradní půdě, je-li jen trochu vlhká, a to na výsluní i v polostínu. Nejhezčí jsou starší dobře urostlé rostliny. Množí se dělením trsů na jaře nebo semenem ihned po uzrání. Dobře se vyjímají ve skupinách, záhonech nebo ojediněle v trávníku, zvláště v blízkosti vody. Jsou vhodné i k …

Číst více

VIOLA L. – VIOLKA

Viola odorata L. je domácí u nás v trávnících a houštinách; šíří se šlahouny. Kvete od června fialově, zahradní variety i bíle, žlutě a červeně; některé variety kvetou plně. Květy má silně vonné. Má význam hlavně jako podrost, ale může se vysazovat i na obruby záhonů, k řezu a k rychlení. Vysazuje se do polostínu, do výživné půdy. Žádá pečlivé ošetřování a je choulostivá vůči suchu.

Viola cornuta L. pochází z Pyrenejí. Trsy jsou 10 – 20 cm vysoké, květy …

Číst více

VINCA L. – BRČÁL, BARVÍNEK

Vinca minor L. je stále zelený, 20 – 30 cm vysoký polokeřík ze střední Evropy. Nekvetoucí stonky jsou plazivé, kvetoucí krátké a vzpřímené. Kvete světle modře v dubnu až květnu. Je výborný jako náhrada trávníku na stinných místech, na severních svazích a pod listnatými stromy. Pod jehličnatými stromy neroste. Miluje lehčí písčitou půdu. Množí se dělením, řízky i semenem. Je vhodný k vazbě.…

Číst více

SILENE L. – SILENKA

Nízké poduškovité rostliny pro výsluní a suché, třeba i kamenité půdy. Hodí se do skalek a na obruby. Množí se semenem, dělením i řízky.

Silene acaulis L. roste na vysokých horách sev. polokoule. Tvoří husté zelené polštáře, obsypané v květnu až v červenci růžovými přisedlými kvítky. Vyžaduje chudou půdu, jinak nekvete.

Silene schafta GMEL. pochází z Kavkazu; je 8 – 15 cm vysoká, trsnatá, kvete červeně nebo růžově v červenci až září.…

Číst více

SAXIFRAGA L. – LOMIKÁMEN

Trvalky často polštářovitého růstu, většinou s listy v růžici. Hodí se nejlépe k osazování skalek a květinových zídek. Jsou nenáročné, skromné, daří se v každé půdě, jen když obsahuje trochu vápna. Velmi obsáhlý rod, který se botanicky dělí v mnoho skupin.

1. Druhy růžicovité pocházejí většinou z vápencových Alp, kde rostou ve skalních štěrbinách; tvoří shluky malých nebo větších růžic s tuhými kožovitými, často na okraji vroubenými listy. Květy, většinou bílé, jsou sestaveny v bohatých latách. Rostou dobře v chudé …

Číst více

SAPONARIA L. – MYDLICE

Saponaria ocymoides L. je poléhavá a rychle se rozrůstající skalnička 15 až 20 cm vysoká, v květnu až v červnu obsypaná drobnými karmínově růžovými kvítky. Planě roste u nás jen u Ml. Boleslavi, jiank v Alpách a jižní Evropě. Půdu vyžaduje suchou, propustnou, třeba i štěrkovitou. Množí se dělením i řízky a velmi snadno semenem, dokonce se sama vysemeňuje.…

Číst více

PYRETHRUM HALL. – ŘIMBABA

Pyrethrum roseum LINDL. (syn. P. hybridum hort.) je 50 – 60 cm vysoká trvalka s jemně zpeřeným listem a kopretinovými jednoduchými i plnými květy v barvě bílé, růžové i červené (obr. 199). Kvete v červnu až červenci. Hodí se na záhony, do skupin a k řezu. Miluje výsluní a propustnou hlubokou půdu, spokojí se však i chudší půdou. Množí se hlavně dělením; semenáčky se často zvrhají. Z původního druhu bylo vypěstováno hojně odrůd, které jsou uváděny pod názvem Chrysanthemum roseum …

Číst více

PRIMULA L. – PRVOSENKA

Nízké trvalky s listy sestavenými v přízemní růžici. Jsou domácí hlavně v mírném pásmu severní polokoule, některé druhy i u nás. Množí se hlavně semenem v dubnu až v červnu a dělením v srpnu nebo z jara. Nejlépe se daří v polostínu, s výjimkou P. acaulis JACQ. a P. elatior JACQ., které snesou i výslunnou polohu. Většina druhů žádá výživnou hlinitou půdu, spíše těžší než příliš lehkou, s dostatkem vápna. Jsou to skalničky na stanoviště v polostínu. Některých se používá …

Číst více

POTENTILLA L. – MOCHNA

Nižší až plazivé trvalky. Velmi bohatý rod, který je zastoupen v naší květeně. Dobře se daří v suché hlinité půdě na výsluní; nejlépe se uplatní na skalkách a výslunných svazích. Množí se dělením a semenem. Snadno se kříží, proto dostáváme ze semene nestejnorodé potomstvo. Semenáčky pěstujeme v hrnkách.

Potentilla alba L. (obr. 196) je nízká, poléhavá, listy má na rubu stříbřitě lesklé, velké bílé květy se objevují v dubnu až květnu.

Potentilla aurea L. je nízká, přitiskle chlupatá. Květy až …

Číst více

PARONYCHIA L.

Trvalky, které naspodu dřevnatějí, s velkými palisty a květy nejčastěji v svazečcích obklopených bělavým obalem velkých listenů. Hodí se do skalek, mezi kameny, na suchá a slunná místa do propustné půdy. Nejlépe se vyjímají mezi ranými cibulovinami. Množí se dělením.

Paronychia argentea LAM. je poléhavá, stříbřitě šedozelená.

 …

Číst více