Kotelna může být podpovrchová, polopvrchová nebo povrchová. Pro teplovodní topení se nejčastěji buduje kotelna pod úrovní terénu, a to tak hluboko, aby bylo dosaženo samočinné cirkulace vody. U druhých dvou typů kotelny je nutno, zejména při větší stavbě, pamatovat na zamontování čerpadel, která obstarávají cirkulaci vody v topných rourách. Kotelnu umisťujeme nejvhodněji ve středu vytápěných prostor, aby rozvod teplé vody byl krátký a nevznikaly zbytečné ztráty ochlazováním. Nejblíže kotelny postavíme množárny a teplé skleníky, s nimi souvisí skleníky poloteplé a …
Technické podmínky pro pěstování
Vnitřní uspořádání
Při řešení vnitřního prostoru je nutné zvolit správný poměr mezi stoly, které určují množství rostlin, a mezi pěšinami. V úzkých sklenících je pouze pěšina střední a 2 postranní stoly (obr. 6 a 7), v širších jsou pěšiny dvě (obr. 8), dva stoly postranní a jeden stůl střední, který bývá obyčejně dvojnásobně širší než stoly postranní. Výška stolů nemá přesahovat 90 cm, šířka 150 cm. Šířka pěšiny se řídí světlostí dveří a bývá obyčejně 80 – 90 cm (obr. 9). Stoly …
Větrací zařízení
Důležitým zařízením skleníků je větrací zařízení. V dnešních typech se používá větrání hřebenového, stropního, postranního a spodního.
Hřebenové větrání (obr. 2) je umožněno žaluziovým zařízením umístěným ve hřebeni skleníku. Stropní větrání (obr. 3) je vyřešeno otvíratelnými okny ve střeše skleníku. Stejným způsobem je řešeno větrání postranní. Méně používané, avšak pro některé kultury velmi důležité je doplňující větrání spodní, při němž umisťujeme větráky v podezdívce skleníku. Někdy lez použít i elektrických ventilátorů a obsluhu větracího zařízení vyřešit centrálně (obr. …
Sklo
Nejvhodnější je lité sklo zvané „surové“, síly 6 mm. Sklo značky Helios je oboustranně hladké, z počátku značně propustné pro světelné paprsky, ale brzo stárne. Má větší význam pro rychlení zeleniny než pro květiny. Hlazené sklo zvané „solinové“ je nejlepší pro pěstování kapradin. Nepoužíváme skel rýhovaných, vzorkovaných nebo barevných. Rýhovaná nebo drážkovaná skla se rychle znečišťují a zadržují mnoho světelných paprsků. Nerozbitného skla nebo skla s drátěnou vložkou můžeme použít jako výplně do dveří nebo v těch místech bočních stěn, …
Podezdívka a konstrukce
Vlastní skleník je tvořen podezdívkou a konstrukci. Podezdívky se stavějí z dobře pálených cihel spárovaných cementem, z betonových dílů nebo ze struskových cihel. Podezdívka je ukončena hladkou betonovou přírubou, aby do skleníku nezatékalo. Nosná konstrukce skleníku je dnes montována převážně ze železa, příčky jsou dřevěné z modřínového nebo borového dřeva. Při poměrně malých profilech dílů je dostatečně pevná a málo stíní. Železobetonové konstrukce jsou vždy masivní, a proto mají význam jen pro skleníky velké. Celá konstrukce musí být vyřešena tak, …
Rozměry a typy
Rozměry skleníků jsou typizovány a tato typizace byla vypracována zvláštní komisí. Typizována je šířka a výška skleníků, zatím co délka může být v určitém rozmezí prodloužena nebo zkrácena podle staveniště. Nedoporučuje se stavět skleníky příliš dlouhé, protože jejich obsluha je obtížnější. Délka kolísá v rozmezí od 15 do 30 m. Výška skleníku ovlivňuje hřebenový úhel a tím současně sklon střechy, který je důležitý pro zachycování slunečního světla a tepla.
Velikost skleníku je dána účelem, pro který je budován. Menších rozměrů …
Stanoviště
Při volbě stanoviště přihlížíme k hladině podzemní vody. Nevhodné jsou pozemky s vysokou hladinou podzemní vody.
Podélná osa, tj. hřeben skleníků, má směrovat u sedlových skleníků od severu k jihu, nebo může být pootočena až o 15 ° k jihovýchodu. U velkých hangárových staveb položených v rovině není na závadu, umístíme-li směr hřebene od východu k západu, zejména jde-li o několik společných lodí. Světelné i tepelné poměry jsou v takovýchto prostorách stejné, jako leží-li podélná osa ve směru od severu …