DSC_0027

Pomocné provozní budovy a stavby

Pomocné budovy neslouží sice přímo k pěstování květin, ale jsou pro provoz v květinářském závodě nutné. Slouží k úschově květinářských potřeb i nářadí, jako pracovny nebo komunikace uvnitř závodu.

Požadavky na prostory květinářských skladišť jsou různé podle účelu, pro který je potřebujeme. Největší prostor je nutný pro skládku uhlí, které musí být skladováno v bezprostřední blízkosti kotelny. Kubaturu skládky stanovíme podle ročního množství potřebného paliva. U těchto prostorů je nejdůležitější vyřešit úplně mechanizovanou skládku, to znamená zřídit šikmé plochy, kterých …

Číst více

Opatřování vody a zavlažování

Zdroj vody je pro každý květinářský závod základním předpokladem. Tam, kde je dostatek vody potoční nebo říční, je tato otázka vyřešena instalací dostatečně silného čerpadla, které pak rozvádí vodu do celé výrobní jednotky. V opačném případě musíme vybudovat studnu nebo odebírat vodu z místní vodovodní sítě, což však je vždy méně výhodné. Rozvodným potrubím vedeme vodu od čerpadla tak, že položíme nejdříve síť hlavního potrubí, na kterou napojíme potrubí vedlejší. Potrubí vedlejší sítě má vždy menší světlost než potrubí sítě …

Číst více

Pařeniště vytápěná

Pařeniště lze vytápět stejně jako skleníky teplou vodou, parou nebo elektřinou. Pařeniště vytápěná parou lze vybudovat zejména tam, kde je dostatek odpadní páry, např. v továrních zahradách. Topné roury jsou umístěny podle dlouhých stěn pařenišť a u dvojitých pařenišť bývá vedena roura i pod hřebenem. V některých závodech jsou pařeniště vytápěna elektřinou. Pod vrstvou pařeništní zeminy je položen odporový kabel, který prohřívá zeminu. Neklademe jej hlouběji než 10 – 12 cm. Kabel je položen na slabé vrstvě izolačního násypu. …

Číst více

Vyhřívání pařenišť

Pařeniště jsou vyhřívána buď vrstvením organické hmoty do pařeništní jámy, nebo vytápěním. V obou případech spolupůsobí zadržování slunečního tepla. Organická hmota je ukládána do pařeništní jámy, která je u teplého pařeniště 60 – 80 cm a u poloteplého 40 – 60 cm hluboká. Studená pařeniště se mrvou nezakládají a jsou vyhřívána jen slunečním teplem.

Jako záhřevného materiálu se používá nejčastěji chlévské mrvy, a to mrvy koňské nebo hovězí a v malé míře i ovčí. Koňská mrva je nejteplejší, ale výhřevnost …

Číst více

Pařeništní okna

Běžně používaný typ oken má vnější rozměr 150 x 100 cm. Dnes se používá všeobecně oken jednopříčkových, zasklených sklem Helios. Starší okna mívala dvě příčky podélné a byla zasklena normálním tabulovým sklem 3krát překládaným. Tato starší okna značně stínila. Okenní rám bývá borový a dřevo musí být dobře impregnované. Používá se dřeva dobře vyzrálého, které se nekroutí. Vnější hrany oken, zejména dlouhé strany, musí být dobře začištěné, aby k sobě těsně přiléhaly.…

Číst více

Pařeništní rámy

Pařeniště mohou být dřevěná, betonová nebo zděná. Nejrozšířenější byla dříve pařeniště dřevěná, a to z mořidlových, borových nebo i smrkových asi 4 cm silných fošen. Pro nedostatek dřeva a také pro jeho malou trvanlivost nahrazují se dnes pařeništi betonovými, která se stavějí přímo na místě, nebo ještě lépe z hotových prefabrikovaných tvárnic. Zvláště výhodné jsou tvárnice profilu U (viz obr. 11d), jejichž střední vodorovná stěna bude pěšinou a postranní svislé stěny bočnicemi pařeniště. Zděná pařeniště se již nestavějí, neboť …

Číst více

Typy a umístění

Rozeznáváme pařeniště jednoduchá a sedlová (obr. 11). Obou typů se v květinářství s výhodou používá. Jednoduché pařeniště je kryto jedinou řadou pařeništních oken, která svírají s vodorovnou rovinou 10 – 15°úhel. Dlouhá osa pařeniště směřuje vždy od východu k západu a vyšší stěna pařeniště je vždy na severní straně. Sedlová pařeniště jsou kryta dvěma řadami oken a okna svírají pokud možno největší úhel, to znamená, že střed pařeniště je jen málo vyvýšen oproti okraji. Delší osa směřuje zde od severu …

Číst více