Je po technické stránce výhodnější nežli lázeň teplovodní, zvláště při rychlení ve velkém. Spočívá v tom, že na rostliny založené v uzavřené místnosti působíme po dobu 12 – 24 hodin parou, ohřátou na teplotu 30 – 40 °C. Tuto lázeň je možno připravit ve vlastní rychlírně tak, že páru, kterou vyvíjíme v parním kotli z pařicí kolony postavené před skleníkem, vedeme potrubím do rour od linkového zadešťovacího zařízení. Roury jsou zavěšeny v přiměřené výšce pod hřebenem rychlírny. Rychlírnu je třeba …
Zkracování vegetačního klidu
Teplovodní lázeň
Lze ji použít s úspěchem jak pro rychlení dřevin, tak i pro rychlení trvalek. Spočívá v máčení rostlin určených k rychlení ve vodě teplé od 32 do 40 °C po dobu 6 – 12 hodin. Ve vodě máčíme nadzemní části dřevin, konvalinkové puky a trsy Astilbe, jinak máčíme celé rostliny i s kořeny. Úspěch této metody závisí nejen na délce máčení, ale také na teplotě vody a době, kdy se jí použije. Čím blíže k normální vegetaci, tím dostačí nižší …
Zmrazování
Má obdobný vliv na zkracování doby vegetačního klidu jako teplo. Používalo se ho při rychlení konvalinkových puků, které se ponechávaly určitou dobu před rychlením na ledě. Při vlastním rychlení bylo pak možno použít nižší teploty, a to jen 15 – 18 °C. Při použití tohoto způsobu vykvétaly však konvalinky o 2 až 4 dny později než puky máčené v teplé vodě.
V současné době se k podněcování rostlin do vegetace používá hlavně teplovodní lázně a parní lázně.
…
Etherisování
Použití etheru k uvedení rostlin do vegetace je velmi nákladné, neboť vyžaduje zvlášť vybudované komory s hladkými, nejlépe betonovými stěnami a vzduchotěsným uzavíráním. Je rovněž nebezpečné, neboť ether je značně hořlavý. Vlastní etherisování se provádí tak, že rostliny i s baly naskládáme do komory. Na ploché misky pak naléváme ether. Aby se zvětšil jeho odpar, klademe na misku ještě vatu. Množství použitého etheru závisí na prostoru, který rostliny zaujímají na druhu, popřípadě i odrůdě rychlených rostlin. Na 1 m3…