Rozlišujeme výběr positivní, negativní, individuální a hromadný.
S výběrem začínáme u výchozího materiálu, který je zpravidla potomstvem některé odrůdy již dříve zušlechťované.
Positivním výběrem rozumíme takový výběr, při kterém vybíráme rostliny s nejlepšími znaky a vlastnostmi a semen těchto rostlin používáme k dalšímu zušlechťování.
Negativním výběrem rozumíme výběr, při kterém vyřazujeme rostliny se znaky a vlastnostmi zápornými, tedy nevhodnými, a tyto rostliny vyloučíme před plným rozkvětem, aby neznehodnocovaly porost nevhodným sprášením.
Výběr individuální. (Obr. 259) Individuální výběr může být jednorázový, kterého používáme u květin samosprašných, nebo každoročně opakovaný (obr. 260, 261), kterého používáme pro květiny cizosprašné. Potomstvo jednorázového výběru zkoumáme odděleně (obr. 262) po několik let. Nejlepší jednotlivé rostliny se stanou základem nové odrůdy. Hlavním nedostatkem jednorázového individuálního výběru je jeho pasivní, čistě analytický charakter. Tento nedostatek může být napraven výchovou šlechtěných rostlin, tj. dobře volenou agrotechnikou, která posílí proměnlivost v úvahu přicházejících vlastností v kladném směru. Při opakování individuálního výběru se horší kmeny odstraňují a z nejlepších kmenů se opět vybírají nejlepší rostliny (obr. 263). Tím se stává tato metoda všestranně použitelnou. Platí zde ovšem zásada, že se nikdy neřídíme jen jedním znakem, nýbrž sledujeme pokud možno největší počet znaků. Kdybychom se řídili pouze jedním znakem (např. velikostí květů), vyšlechtili bychom sice rostlinu v jednom směru nadprůměrnou (s velkými květy), ale přesto nekvalitní, a to pro její jiné nepříznivé vlastnosti, např. chabou osu, malou resistenci aj. (obr. 264).
Výběr hromadný. Metoda hromadného výběru je jednodušší. Vybíráme větší počet těch jedinců, kteří odpovídají vytčeným požadavkům, odstraňujeme rostliny nevhodné. Semeno všech vybraných rostlin smícháme. Hromadný výběr můžeme buď každým rokem opakovat, nebo vybíráme jednou pro vždy, což ovšem nelze nazývat výběrem v šlechtitelském slova smyslu. Je to jen vytřídění určitého typu rostlin. Množství rostlin, které takto vybereme, závisí na stavu výchozího materiálu. Ač touto metodou můžeme poměrně rychle změnit vlastnosti potomstva, má mnoho nedostatků, pro které jí nelze vždy použít. Hlavním nedostatkem hromadného výběru je ta okolnost, že nemůžeme posuzovat potomstvo jednotlivých rostlin, protože semena byla smíchána. Nejčastěji ho používáme pro rostliny samosprašné.