Při posuzování nadzemní části rostliny si všímáme vedle celkového vzhledu rostlin i jejich výšky, šířky a intensity růstu.
Celkový vzhled rostliny může být řídký, hustý, střední, tvar široký, nízký, úzký, kuželovitý, válcovitý, rozložitý, keříkovitý nebo nepravidelný. Vzrůst může být zakrslý, polovysoký, vysoký, poléhavý. Výšku a šířku měříme v cm. Ve vytčeném cíli je uveden např. vzrůst polovysoký a přibližná výška je uvedena v cm.
Lodyha rostliny může být vzpřímená, převislá, poléhavá, plazivá, otáčivá a popínavá. Všímáme si dále tvaru jejího průřezu, který může být hranatý, kruhový nebo jinak vytvářený, a jejího zbarvení. Větvení lodyhy může být řídké, střední, husté. Všímáme si také délky postranních os a úhlu, který svírají s osou.
Olistění může být husté, řídké nebo střední. Posuzujeme také barevný odstín, který může být světle zelený, tmavozelený nebo jiný. Listy mohou být na ose nebo jednotlivě seskupeny v růžicích.
U listu posuzujeme délku řapíku, jeho sílu, tvar na průřezu, barvu, a zda je chloupkatý či lysý. U čepele posuzujeme tvar, okraj, délku, šířku, barvu na líci a na rubu. Posuzujeme, zda je list lysý, chloupkatý, matný, lesklý, hladký, drsný, plstnatý a popřípadě určíme, zda voní a jakou má vůni.
U nervatury určíme, zda je nápadná nebo nenápadná, uvedeme její barvu, zejména je-li odlišná od barvy čepele.
U květenství posuzujeme bohatost a počet květů na rostlině. Tvar květenství rozeznáváme kulovitý, úzce nebo široce kuželovitý, válcovitý, pravidelný, střední. Uvedeme šířku a délku v cm a označíme květenství morfologickým názvem (lata, hrozen atd.). Seskupení květů v květenství rozeznáváme řídké, střední nebo husté. Uvádíme počet květů rozkvetlých, polorozkvetlých a v poupatech na několika květenstvích vždy k určitému termínu.
Květy jednotlivé označujeme jako sevřené, otevřené, široce rozevřené. Tvoří-lik věty úbor, pak může být plochý, kulovitý, jednoduchý, poloplný. Délku a průměr stopky vyjadřujeme v cm. Při posuzování stopky si všímáme zejména její tuhosti, která je důležitá pro vazačství a pro dobu trvání květu. U květů měříme průměr a délku. U květního úboru měříme průměr celého úboru a průměr terče. U terče si poznamenáme, zda je plochý, vypouklý nebo miskovitý.
Barvu květu posuzujeme u poupat a květů plně rozkvetlých, u květů odkvétajících a u úboru uvedeme barvu terče. K přesnému vyjádření barevného odstínu se používá tabulek W. Ostwalda a zjištěný odstín zapisujeme např. takto: VI, ga 4,5.
Korunní plátky označujeme jako široké, úzké, ploché, rourkovité, zvlněné nebo zkadeřené. Pokud mají více barev, uděláme si nákres a jednotlivé barvy určíme podle tabulky.
U tyčinek a blizny uvádíme, zda jsou nápadné, jakou mají barvu a uspořádání. Kalich rozeznáváme krátký, dlouhý, lysý, chloupkatý, nápadný, nenápadný, ozdobný a uvedeme barvu.
Plody popíšeme s uvedením počtu dozrálých semen a poznamenáme, zda semena dozrála současne nebo postupně a jakých podmínek vyžadují k uzrání.