Keříčky s trojčetnými vlnatými lístečky a žlutými hrozny vonných květů. Pěstují se k velikonočnímu vykvétání. Z druhů se pěstuje hlavně C. praecox BEAN. se žlutými vonnými květy.
Rozmnožuje se řízky, obyčejně v dubnu – květnu, když matečení rostliny odkvetly, na poloteplé množárně, kde zakořeňují asi 4 – 5 týdnů. Po zakořenění je vysazujeme do polotěžké zeminy ve studeném pařeništi, kde je zpočátku pěstujeme uzavřeně a později postupně bez oken. V srpnu je vysadíme do hrnků průměru 8 – 9 cm, pod sklem necháme zakořenit a po otužení přenášíme v září do studeného skleníku k přezimování. V březnu je přesadíme do 10cm hrnků do směsi drnovky, pařeništní zeminy a písku a zapustíme do poloteplého pařeniště, kde je několikerým zaštipováním tvarujeme a přihnojujeme výluhem rohové moučky. Od června je necháváme bez oken a vydatně zaléváme. Pěkně urostlé rostliny přezimují opět ve studeném skleníku, odkud je počátkem února bereme k narychlování, aby kvetly k velikonocům.
Keříčky vydrží v kultuře více let; po odkvětu se vždy zmladí, přesadí a znovu košatě obrůstají v poloteplém pařeništi, později volně bez oken novými letorosty, jež pak opět z jara vykvétají.