Rozmnožování cibulemi a hlízami je přirozený způsob rozmnožování cibulovitých a hlíznatých rostlin, kterého se v praxi používá např. u tulipánů, narcisů, mečíků, jiřin, dosen (obr. 23) aj.
U některých rostlin, např. u begonií hlíznatých a u gloxinií můžeme rozmnožovat též přímo hlízy. Rozřízneme je na dvě, po případě více částí, řeznou plochu zasypeme dřevěným uhlím a každá část hlízy je pak schopna vytvořit samostatnou rostlinu. Tohoto způsobu používáme však jen v nutných případech. Při rozmnožování hyacintů je nutno nejdříve řezem nebo vyhloubením cibulové base narušit cibuli, u níž se na místech poranění suknic vytvoří drobné cibulky dceřinné, které během 3 – 4 let dorostou v cibule dospělé. Jiřiny rozmnožujeme ve velkém tak, že hlízy nejdříve dáme narašit a mladé výhonky řízkujeme na množárně v písku.