Květy můžeme získat: vlastním rychlením v době zimní, přirychlováním (zkracováním doby vegetačního klidu) pro časné jarní květy, prodlužováním doby vegetace pro pozdní květy podzimní.
Pro každý způsob je nutno rostliny náležitě připravit. Důležitá je i volba podnože. Pro rostliny určené pouze k přirychlování se hodí velmi dobře Rosa canina L., které ovšem nelze použít pro rostliny k zimnímu rychlení, neboť nutně vyžaduje zimní klid. Pro zimní rychlení s úspěchem používáme jako podnože Rosa manetti CRIV., která se hodí pro všechny čajohybridy. Nesnáší ovšem dobře očkování, a proto je lépe štěpovat ji družením v měsících únoru a březnu. Pro všechny čajovky a pernetky používáme jako podnože Rosa odorata SVET., na kterou lze očkovat i roubovat. Jak Rosa manetti CRIV., tka i Rosa odorata SVET. se množí pouze řízkováním. Žádná z obou jmenovaných podnoží se nehodí pro pěstování růží ve venkovní volné půdě, poněvadž jsou choulostivé vůči mrazům. V kultuře pod sklem dávají však až o 30 % lepší výsledky než růže Rosa canina L.
Pro zimní rychlení vysazujeme růže do skleníků (obr. 237), které se dají dobře vyhřívat. Povětšině se sázejí na záhony, ovšem tak, aby přílišná vzdálenost od skla nebyla příčinou „vytahování“ růží a ohýbání stvolů pod poupaty. Půdu volíme středně těžkou až vazčí, směs 1/3 jílovité, 1/3 drnovky a 1/3 hnojovky s reakcí mírně kyselou, neutrální až mírně zásaditou. Je účelné – nejlépe před výsadbou – mísit směs se strojenými hnojivy. Doporučuje se na 10 m2 plochy 0,5 kg síranu draselného, 1 kg dusíkatého vápna a 0,5 kg Thomasovy moučky.
Na připravené záhony vysazujeme růže od poloviny března do konce dubna. Vzdálenost volíme 30 x 30 až 35 x 35 cm. Je nutno dbát o to, aby rostliny během léta náležitě urostly a dřevo co nejlépe vyzrálo. Vyzrávání napomáháme zmenšenou závlahou. Po opadnutí všech listů výhony seřízneme a necháme rostliny v klidu až do vlastního rychlení. Bezprostředně před rychlením se provede konečný řez, při čemž slabě rostoucí odrůdy zakracujeme silněji, bujně rostoucí méně. Záhony před rychlením důkladně provlažíme. Rychlit začínáme nízkými teplotami, které zvyšujeme až na 16 – 18 °C. Noční teploty nemají klesnout pod 15 °C, denní nemají přesáhnout 22 °C. Během vegetace spotřebují růže velké množství vody. Voda se však nesmí v půdě zadržovat a zbahňovat ji. Proto nutno volit půdu propustnou a pamatovat na dobrou drenáž.
Kultura v hrnkách
Aby byly rostliny k rychlení náležitě připraveny, sázíme je na podzim již rok předem do hrnků průměru 15 cm. Keře mají být dokonale vyvinuté, nejlépe jednoleté. Do zeminy přimístíme dlouho působící hnojiva, a to na 1 m3 zeminy 4 kg rohových pilin, 3 kg kostní moučky, 2 kg síranu hořečnatodraselného a 2 kg uhličitanu vápenatého.
K přezimování je uložíme do vyvezeného pařeniště zajištěného proti promrzání, kde rostliny během zimy zvolna zakoření a slabě vyvinutá očka lépe vyzrají. Před založením je hluboce seřízneme, aby v příštím roce vytvořily silné výhony. Jakmile na jaře pomine nebezpečí pozdních mrazíků, zapouštíme hrnky s rostlinami na volné záhony, které přikrýváme krátkou vlnou nebo rašelinou, aby se zabránilo přílišnému vysychání půdy. Během vegetace, zvláště v prvním vývojovém období, vyžadující značné množství vody. V červenci se ustává se závlahou i s přihnojováním, aby dřevo lépe vyzrálo.
Rostlinám určeným k časnému rychlení nastavujeme vegetační dobu tak, že je brzy na jaře zapouštíme s hrnky do poloteplého pařeniště, přikryjeme okny, mírně stříkáme, po vyrašení za slunného počasí větráme, až konečně snímáme okna, nejdříve jen přes den, po půli května nastálo. Tímto způsobem získáme dostatečně silné výhony.
K nejčasnějšímu rychlení vyjímáme hrnky s rostlinami z půdy již v srpnu, stavíme je co nejhustěji a ustáváme zvolna se zálivkou. Za příliš horkých dní rosíme. Jakmile dřevo vyzraje, opadají listy. Pak pokládáme hrnky tak, aby do nich ani za deště nepřišla voda a rostliny zatáhly. Po opadnutí všech listů seříznou se hluboce výhony a rostliny se uskladní do vyvezeného pařeniště, kde zůstanou až do vlastního rychlení.
Pro pozdější rychlení ponecháváme rostliny na záhoně až do opadnutí listů. Vlastní rychlení ve skleníku je obdobné jako u předchozího způsobu.
V poslední době se zkouší rychlit v hrnkách také tím způsobem, že se do hrnků vysazují vhodné podnože, které očkujeme přímo v rychlírně. Z ušlechtilého očka vyraší květní výhon, který po seříznutí podnože ošetřujeme do rozkvětu stejně jako ostatní rychlené růže. Protože jde o jeden výhon, bývají květy pěkně vyvinuty. K rychlení však nesmí být použito vysokých teplot, neboť pak jsou stvoly příliš slabé a pod tíhou poupat se ohýbají.
Přirychlování růží a prodlužování jejich vegetace
Pro přirychlování a prodlužování vegetace se růže vysazují na trvalé stanoviště, obvykle do rychlíren s provisorní konstrukcí a snímatelnými okny. Růže pěstujeme obvyklým způsobem, důkladně hnojíme a obděláváme půdu. V časném předjaří klademe na konstrukci okna a vyhřejeme rychlírnu zvolna na teplotu 12 – 15 °C, kterou udržujeme slabším i silnějším větráním nebo vyhříváním. V době, kdy již nehroží nebezpečí mrazu, možno okna sejmout a pěstova růže dále volně. V podzimní době prodlužujeme zase vegetaci tím, že před příchodem mrazíků skleník pokryjeme okny, popřípadě i přitopíme. Příliš dlouhá vegetační doba však rostliny značně vysiluje, a proto je nutné důkladné hnojení. Velmi dobře se osvědčuje také zarývání odpadků z jatek mezi řádky růží. Rovněž pokrývání půdního povrchu drobnou chlévskou mrvou, kterou později zarýváme, přináší dobré výsledky.
Pro rychlení v hrnkách se hodí i růže mnohokvěté – Rosa polyantka S. et. Z., kterých se také v poslední době již používá. Jako podnože pro polyantky používáme Rosa rugosa THBG., pro později rychlené Rosa multiflora THBG.
Růže v rychlírnách je nutno občasným postřikem tabákovými výtažky nebo vykuřováním chránit proti mšicím a poprašováním sirnými preparáty alespoň jednou za deset dní zabraňovat výskytu padlí. V rychlírnách musíme udržovat stálou teplotu, neboť kolísání teploty růžím nesvědčí.