Kopie - DSC_0926

Výsevy do pařeniště a na volný záhon

Některé druhy květin, zejména letničky, vyséváme do pařeniště, např. Alyssum, Antirrhinum, Amaranthus, Godetia, Lathyrus, Lobelia aj. Některé vyséváme přímo na volný záhon, např. Centaurea, Digitalis, Iberis, Linum, Lupinus, Papaver aj.

Pařeniště pro výsev připravíme takto: před výsevem se přesvědčíme, zda zemina je dobře prohřátá a provlhčená. Povrch upravíme velmi jemně a zejména dbáme, aby nevznikaly prohlubně a aby povrch byl vodorovný. Vyséváme buď do řádků, jejichž vzdálenost je určena druhem, po případě odrůdou, nebo na široko. Při výsevu velmi jemných …

Číst více

Dělení rostlin

Dosti častým způsobem rozmnožování je dělení rostlin. Používá se ho u peren vytvářejících trsy a také u rostlin pěstovaných v hrnkách, např. u některých kapradin, u rodu Cyperus a u vranečků. Jde o prosté rozdělení větších trsů (obr. 24), při čemž každá část původního trsu roste samostatně.

Dělením se dají rozmnožovat velmi dobře téměř všechny pereny. Starší jedince v pozdním létě nebo brzy na jaře vyryjeme a buď roztrhneme, nebo hladkým řezem rozdělíme na několik částí a pak pěstujeme …

Číst více

Rozmnožování cibulemi a hlízami

Rozmnožování cibulemi a hlízami je přirozený způsob rozmnožování cibulovitých a hlíznatých rostlin, kterého se v praxi používá např. u tulipánů, narcisů, mečíků, jiřin, dosen (obr. 23) aj.

U některých rostlin, např. u begonií hlíznatých a u gloxinií můžeme rozmnožovat též přímo hlízy. Rozřízneme je na dvě, po případě více částí, řeznou plochu zasypeme dřevěným uhlím a každá část hlízy je pak schopna vytvořit samostatnou rostlinu. Tohoto způsobu používáme však jen v nutných případech. Při rozmnožování hyacintů je nutno nejdříve řezem …

Číst více

Rozmnožování řízky osními, listovými a kořenovými

Rostlinné řízky rozdělujeme na osní, listové a kořenové. Osní řízky mohou být měkké, polovyzrálé a vyzrálé, vrcholové s hlavním očkem, postranní a řízky bez vrcholů.

Bylinné měkké řízky odebíráme z nejmladších částí rostlin. Jsou zpravidla polovyzrálé a mohou být u některých druhů jen vrcholové, u jiných i postranní (obr. 20), např. řízky rodu Pelargonium, Hortensia, Tradescantia. Nepoužíváme však řízků příliš mladých, neboť snadno zahnívají a hůře zakořeňují.

Vyzrálými řízky rozmnožujeme především všechny rostliny stále zelené, tedy např. rody Myrtus

Číst více

Výsevy

Semena vyséváme do truhlíčků, do misek, do pařeniště nebo na záhon. Základním požadavkem úspěšného vypěstování mladých rostlin je absolutní čistota a odstranění všech závad s hlediska hygieny prostředí.

Pro výsevy používáme starších, méně živných, dobře vyzrálých a naprosto zdravých zemin, které svým složením odpovídají požadavkům vysévaného druhu. Nejčastěji se používá směsí listovky, které jsou poměrně lehké, méně vhodné jsou směsi s pařeništní zeminou, která má nadbytek živin a je pro výsev dosti těžká. Nadbytek živin podporuje přebujení mladých rostlin, které …

Číst více

Příprava semene před setím

K rychlejšímu vzejití je zapotřebí některá semena před výsevem máčet. K tomu používáme vlažné vody, v níž ponecháváme semena obvykle 12 hodin, nejdéle však 24 hodin a pak je ihned vyséváme do přiměřeně vlhké půdy, neboť jejich přeschnutí v tomto stadiu by způsobilo značné ztráty.

Někdy semena (např. hrachory) necháme před výsevem naklíčit, a to v plochých pálených miskách. Semena rozprostřeme na dno misek na tuhý navlhčený filtrační papír. Dodržujeme optimální teplotu podle požadavku druhu, popřípadě i odrůdy. Necháme však …

Číst více

Semeno

V květinářství se setkáváme s nejrůznějšími tvary a velikostmi semen. Nacházíme zde semena velikosti jemného prachu, kterých jediná rostlina vytváří i několik desítek tisíc (Orchideaceae), a také semena o váze až kilogramové, např. u palem.…

Číst více