Kopie - DSC_0142

Péče o zeminy během vegetace

Na volných květinářských záhonech pečujeme o půdu především pravidelnou kultivací, zejména na podzim. Soustavně doplňujeme humus, zlepšujeme bakteriální činnost a dodáváme živiny. U půd chudých na organické látky zvětšujeme obsah organických látek zejména hnojením chlévskou mrvou nebo přidáváním rašeliny, příliš těžké půdy zlehčujeme popelem, který ovšem smíme dávat jen ve slabých vrstvách a nikoliv každoročně. Na půdách chudých vápnem je nutné silné přivápnění, a to nejčastěji hašeným vápnem a v zemědělství saturačními kaly nebo mletým vápencem.

Jinak pečujeme o zeminy …

Číst více

Dezinfekce rostlin

Zemin v květinářství je intensivně využíváno a bývají často příčinou různých chorob rostlin. Abychom zabránili rozšiřování těchto chorob, desinfikujeme půdu, při čemž umrtvíme choroboplodné zárodky; tím zpravidla podpoříme činnost užitečných mikrobů, která je právě choroboplodnými zárodky brzděna. Malá množství zeminy, obyčejně jen pro výsevy, desinfikujeme vyžíháním, formalinem nebo manganistanem draselným, větší množství zemin a zemin v pařeništních nebo komposty na hromadách desinfikujeme horkou parou.

Desinfekce formalinem. Zeminu kropíme 1 – 2 % roztokem formalinu. Po pokropení zeminu přikryjeme papírem nebo …

Číst více

Jednotná směs

Ve snaze po dalším zjednodušení a zlevnění práce byly v Německu konány pokusy s tzv. jednotnou zeminou, a když se osvědčila, začíná se jí používat i v praxi zahradnické. Je složena takto: 1 díl bílého jílu nebo zeminy nakopané pod vrstvou ornice a 1 díl rašeliny; na 1 m3 přidáme 1 kg rohových pilin, 2,25 kg Hortusu a 0,5 l koncentrátu stopových prvků. Jednotné zeminy bylo použito pro Cyclamen, Primula, Coleus, Begonia, Cineraria, Pelargonium a Asparagus s dobrým výsledkem.…

Číst více

Hortensiová směs

Hortensiová směs má být kyselá (pH 4,5 až 5) a je složena hlavně z morovky s přídavkem rašeliny a písku. Morovka má být dobře zvětralá, alespoň rok odleželá. Rašelinu předem vlhčíme morůvkou, ve které rozpouštíme 2 kg Hortusu na 1 m3 směsi. Poměr míšení: 2 díly slatinky, 1 díl písku.…

Číst více

Chrysantémová směs

Chrysantémová sms má být dostatečně vzdušná, ale přitom vazká a bohatá živinami. Mísíme stejný díl zeminy kompostní a pařeništní, přidáváme máčenou rašelinu a stejný díl těžké jílovité zeminy. K tomu přidáme 1 díl písku.

Směs má být slabě alkalická (pH 6,5 až 7,5). Vedle chryzantém jí používáme pro Asparagus sprengeri, Cineraria, Calla, a není-li příliš těžká, i pro Primula.…

Číst více

Bramboříková směs

Bramboříková směs musí být hodně propustná a bohatá živinami. Připravujeme ji vždy na podzim pro příští rok. Nejdříve si připravíme rašelinu, kterou prosytíme roztokem hnojiv. Rašelinu rozdrobíme a navrstvíme do staré kádě. Mírně udusáme a proléváme záchodovinou nebo roztokem Hortusu, kterého dáváme asi 10 kg na 1 m3 rašeliny. Tato příprava trvá asi 10 dní. Připravenou rašelinu mícháme se stejným dílem pařeništní zeminy a přidáváme 2 díly hrubé listovky a 1 díl písku. Jestliže jsme rašelinu nevlhčili roztokem hnojiv, …

Číst více

Přimíšeniny do směsi zemin

Zeminu z jehličí získáváme v jehličnatých lesích, kde je uložena pod vrstvou nezetleného jehličí. Její vrstva bývá silná jen několik centimetrů. V zahradě ji můžeme připravit kompostováním jehličí. Obsahuje značné množství siličnatých látek, je kyselá, její použití je tedy ojedinělé. Hlavní význam má jako příměs pro azalky.

Písek je nezbytnou složkou všech směsí zemin. Nejlepší je říční písek, který není ostrohranný a nemá zemitých příměsí jako písek kopaný. Musíme-li použít kopaného písku, je nutno jej proprat vodou, zejména tehdy, má-li …

Číst více

Hnojovatka

Hnojovatka je velmi živná zemina, vzniklá po úplném rozkladu chlévské mrvy. Je kyprá, tmavá a používá se jí jako příměsi na doplnění živin ve směsích zemin. Vhodná je zejména pro ty rostliny, které vyžadují půdy zvláště bohaté (Pelargonium) a pro ty, které nesnášejí přímé přihnojování.…

Číst více

Morovka

Morovku (slatinku) získáme v okolí rašelinišť a mokřadních luk. Je to zemina tmavé barvy, jemná a z používaných zemin nejkyselejší (pH 3,5 – 4). Před použitím necháváme morovku rok až dva roky důkladně okysličit, čímž se její přirozená kyselost sníží. Používá se jí pro rostliny vyžadující kyselejší reakci a je nezbytná pro pěstování hortensií.…

Číst více

Pařeništní zemina

Pařeništní zemina vzniká z chlévské mrvy a z přimíšené zeminy, které bylo použito v pařeništi. Zakládáme-li nová pařeniště, používáme dobré záhonové ornice nebo kompostní zeminy jako zeminy výchozí, z níž se časem vytváří pařeništní zemina. Při vyvážení země z pařeniště slupujeme totiž zároveň vrchní vrstvu založené mrvy asi 3 cm silnou a přimícháváme ji k pařeništní zemině. Spodní vrstvu mrvy s přimíšením pařeništní zeminy skladujeme odděleně a po jednom roce ji nazýváme mladou pařeništní zeminou. Tímto způsobem se zdravotní …

Číst více