Skleníky pro speciální kultury

Některé rostliny vyžadují podstatně odlišné podmínky pro svůj vzrůst, a proto je umisťujeme ve sklenících speciálně upravených.

Pro orchideje volíme skleníky prostorné, s dobře vybaveným větráním. Parapety stavíme laťové, takže vzduch může proudit volně mezi rostlinami. V těchto sklenících bývají větší ploché nádrže s temperovanou vodou. Skleníky mívají zvláštní zařízení na zavěšování košíčků.

Pro pěstování a rychlení karafiátů a stejně tak pro pěstování druhu Poinsettia pulcherrima potřebujeme skleníky s velkou vnitřní výškou, protože tyto kultury vyžadují značný prostor. Tento typ …

Číst více

Umístění pracoven

Pracovny mají být řešeny tak, aby z nich byl přímo přístup do spojovací chodby a aby cesta z pracovny do skleníku byla pokud možno nejkratší. Rozměry pracovny jsou dány velikostí provozu. Čím je větší výrobní kapacita závodu, tím větší musí být pracovna. Je možno ji umístit na severní straně budovy, aby osvětlených stran mohlo být použito pro jiné účely, např. pro přechodné umístění rostlin před expedicí apod. V letních měsících se často používá přenosné pracovny umístěné venku, která má být …

Číst více

Topení

Podle teploty, na kterou skleníky vytápíme, rozdělujeme je na:

množárny, které vytápíme na 24 – 30 °C,

skleníky teplé na 14 – 24 °C,

skleníky poloteplé na 10 – 12 °C,

skleníky studené na 6 – 8 °C.

Skleníky se vyhřívají teplou vodou nebo parou. Teplovodní topení dává teplo pro rostliny příznivější, parní topení dává teplo příliš ostré a suché. Používáme ho proto pouze ve velkých skleníkových stavbách, kde jsou topné roury umístěny daleko od rostlin. Při teplovodním topení stavíme …

Číst více

Kotelny

Kotelna může být podpovrchová, polopvrchová nebo povrchová. Pro teplovodní topení se nejčastěji buduje kotelna pod úrovní terénu, a to tak hluboko, aby bylo dosaženo samočinné cirkulace vody. U druhých dvou typů kotelny je nutno, zejména při větší stavbě, pamatovat na zamontování čerpadel, která obstarávají cirkulaci vody v topných rourách. Kotelnu umisťujeme nejvhodněji ve středu vytápěných prostor, aby rozvod teplé vody byl krátký a nevznikaly zbytečné ztráty ochlazováním. Nejblíže kotelny postavíme množárny a teplé skleníky, s nimi souvisí skleníky poloteplé a …

Číst více

Vnitřní uspořádání

Při řešení vnitřního prostoru je nutné zvolit správný poměr mezi stoly, které určují množství rostlin, a mezi pěšinami. V úzkých sklenících je pouze pěšina střední a 2 postranní stoly (obr. 6 a 7), v širších jsou pěšiny dvě (obr. 8), dva stoly postranní a jeden stůl střední, který bývá obyčejně dvojnásobně širší než stoly postranní. Výška stolů nemá přesahovat 90 cm, šířka 150 cm. Šířka pěšiny se řídí světlostí dveří a bývá obyčejně 80 – 90 cm (obr. 9). Stoly …

Číst více

Větrací zařízení

Důležitým zařízením skleníků je větrací zařízení. V dnešních typech se používá větrání hřebenového, stropního, postranního a spodního.

Hřebenové větrání (obr. 2) je umožněno žaluziovým zařízením umístěným ve hřebeni skleníku. Stropní větrání (obr. 3) je vyřešeno otvíratelnými okny ve střeše skleníku. Stejným způsobem je řešeno větrání postranní. Méně používané, avšak pro některé kultury velmi důležité je doplňující větrání spodní, při němž umisťujeme větráky v podezdívce skleníku. Někdy lez použít i elektrických ventilátorů a obsluhu větracího zařízení vyřešit centrálně (obr. …

Číst více

Sklo

Nejvhodnější je lité sklo zvané „surové“, síly 6 mm. Sklo značky Helios je oboustranně hladké, z počátku značně propustné pro světelné paprsky, ale brzo stárne. Má větší význam pro rychlení zeleniny než pro květiny. Hlazené sklo zvané „solinové“ je nejlepší pro pěstování kapradin. Nepoužíváme skel rýhovaných, vzorkovaných nebo barevných. Rýhovaná nebo drážkovaná skla se rychle znečišťují a zadržují mnoho světelných paprsků. Nerozbitného skla nebo skla s drátěnou vložkou můžeme použít jako výplně do dveří nebo v těch místech bočních stěn, …

Číst více

Podezdívka a konstrukce

Vlastní skleník je tvořen podezdívkou a konstrukci. Podezdívky se stavějí z dobře pálených cihel spárovaných cementem, z betonových dílů nebo ze struskových cihel. Podezdívka je ukončena hladkou betonovou přírubou, aby do skleníku nezatékalo. Nosná konstrukce skleníku je dnes montována převážně ze železa, příčky jsou dřevěné z modřínového nebo borového dřeva. Při poměrně malých profilech dílů je dostatečně pevná a málo stíní. Železobetonové konstrukce jsou vždy masivní, a proto mají význam jen pro skleníky velké. Celá konstrukce musí být vyřešena tak, …

Číst více

Rozměry a typy

Rozměry skleníků jsou typizovány a tato typizace byla vypracována zvláštní komisí. Typizována je šířka a výška skleníků, zatím co délka může být v určitém rozmezí prodloužena nebo zkrácena podle staveniště. Nedoporučuje se stavět skleníky příliš dlouhé, protože jejich obsluha je obtížnější. Délka kolísá v rozmezí od 15 do 30 m. Výška skleníku ovlivňuje hřebenový úhel a tím současně sklon střechy, který je důležitý pro zachycování slunečního světla a tepla.

Velikost skleníku je dána účelem, pro který je budován. Menších rozměrů …

Číst více

Stanoviště

Při volbě stanoviště přihlížíme k hladině podzemní vody. Nevhodné jsou pozemky s vysokou hladinou podzemní vody.

Podélná osa, tj. hřeben skleníků, má směrovat u sedlových skleníků od severu k jihu, nebo může být pootočena až o 15 ° k jihovýchodu. U velkých hangárových staveb položených v rovině není na závadu, umístíme-li směr hřebene od východu k západu, zejména jde-li o několik společných lodí. Světelné i tepelné poměry jsou v takovýchto prostorách stejné, jako leží-li podélná osa ve směru od severu …

Číst více